str. 71
v pověru o čarovné moci délky Kristovy, naznačené na proužku papíru, potištěném nebo popsaném modlitbami, zaklínáním, písmeny sv. Tří králů, hebrejskými charaktery a pod. Zároveň se vykládalo v modlitbičce, že papež Kliment VIII. r. 1655 potvrdil moc a pravost tělo míry Kristovy (zatím byl papežem již roku 1592—1605), přetiskovaly se modlitbičky i s vyobrazením, na způsob závitů se proužek svinoval, nosil na nahém těle u důlku srdečního, pod paží, na hrdle a pod. jako amulet.
Nedávno byl jsem překvapen pěknou srovnávací studií, kdo spisovatel Fr. Kotnik na podkladě mojí práce z Věstníka Kr. G. Spol. Nauk 1898 srovnává pověru o délce Kristově u Němců *) a u Slovinců. **)
Nasbíral jsem další látku k dějinám této pověry a neváhám nyní, kdy v odborných listech slovanských i německých byla věnována pozornost výsledkům mého článku, uveřejniti další doklady.
Staral jsem se, abych v bibliothece Musea království Českého uchoval budoucí paměti celou sbírku tištěných i rukopisných »pověr o délce Kristově« a otiskuji tuto vedle popisu jejich texty, celkem shodné s texty německými a slovinskými.
Museum má také německé rukopisné »délky« s rozvláčnými modlitbami v rozmanitých podobách.***)
Délka Kristova v starší podobě měla podobu obrázku Kristových ran a nástrojů na mučení při ukřižování, jako v uvedeném vyobrazení v Passionálu Kunhutině. Bývá to mědirytina s chybným textem českým, nebo moravsko-slovenským. V Museu chová se podobné vyobrazení sv. kříže, naznačením délky i šířky rány Kristovy. Po levé straně rány Kristovy, v níž zobrazen jest malý křížek, připojen nápis: »To jest dylka a zdalcnost
*) A. lig., Zeitschrift für Österreich. Volkskunde I. 1895, str. 380; H.Moses, ibid. IV. 1898, str. 152; K. Reiterer, ibid., str. 208.
**) Donesek k zgodovini praznoverja med koroškimi Slovenci. Časopis za zgodovino in narodopisje, red. prof. Anton Kaspret, III. Maribor, 1906, str. 65-77. Spisovatel nejdříve se obírá slovinským tiskem »délkou Panny Marie«. Srv. A. Ste-gcnšek, Časopis, 1. c. II. 1. str. 68; Fr. Grössl, Zeitschrift für Österreich. Volkskunde III. 1897. str. 366. LíSí pak pověru o délce Kristově s tímto úvodem: »Prazno-verje o Kristusovi dolžini je koj staro. Dr. Čeněk Zíbrt je priobčil o tem zanimavo razpravo v Věstníku Král. C. Spol. Nauk ... Ta razprava je lep donesek k zgodovini tega praznoverja. Za to povzamemo iz nje glavne točke« (podán Výtah z mé práce).
***) Vincukim seu Clavicula das ist das band oder Zeich. Salomonis grosser wurkung und tugend nach dem alter unsers leben herrn Jesu: Christi des wahren Messiae und allein seligmachenden heylandes. — Svitek dlouhý I m 92 cm má nápis: »Dass ist die laenge unsers Herrn Jesu Christi wie der Koenig in die weit gab mit einen güldenen f wer sie rein bey sich trag, leset, oder hoeret lesen, auch sich darmit seegnet. oder taeglich zur gedaechtnus des gantzen leyden Christiz Vatter unser, und Ave Maria mit einen Christlichen glauben bettet, den kann kein leyd widerfahren, wird ihne auch nichts muesslingen, er kann auch nicht erschlagen weder ermordet werden, noch hin gerichtet oder sonsten irgens wo ueber wunden, noch mir, einigerley Waffen, und geschoss verletzet werden, noch eines hoehen Toders slerben, noch einigerley gestalt verterben; auch wann eine schwagere Frau diese luenge an ihre brüst hat, mag ihrer geburt nichts misslingen. f Sabaoth f Rex f Hanit f Arabu f Eli f Tetragramaton f Sadai protege famulum tuum per virtutem Jongitudinis tuae f Amen f.«
|
|
