Ze sbírky hádanek, vydané y Příbrami 1668.

V Českém Lidu uveřejnil prof. J. Soukup a podepsaný řadu staročeských hádanek z rukopisů i tisků. Z výtisku nově získaného, roku 1668 vydaného v Příbrami pod názvem »Duchovní pohádky,« vybírám zajímavější ukázky.

Kolik oudův tělo člověka má? Rovně tolik co dní v roce, totiž tři sta šedesáte pět. Protož kdyby každý den Pánu Bohu díky vzdával, sotva v roce jednou za celé tělo i všecky oudy jemu díky činiti vykonáš: kdež pak jiná mnohá a nesmírná dobrodiní božská zůstávají?

Co v člověku počátek má a konec nemá? Duše má svůj počátek, proto že od Pána Boha stvořená a daná bývá, ale žádného konce nemá, proto že nesmrtelná jest a nezahyne v smrti.

Co jest lepšího na světě nad perly drahé ? Pobožná a šlechetná žena, neb komu se dostává, jest dražší nad všecky perle. V příslovích v 31. kap.

Která žena jest se nenarodila a umřela? Eva nenarodila se, ale z žebry Adamové stvořená a potom umřela jest.

Které trápení muži pobožnému jest největší? Žena opilá a nešlechetná. Jak Eklez. v 26. kap. praví: Žena opilá jest hněv veliký, neb hanbu a mrzkost svou přikrýti nemůže.

Která žena se narodila a neumřela? Žena Lotová, která se u vyjití z Sodomy proti přikázání Božímu zpátkem ohlédla, obrácena jest v sloup solní.

Která žena nejdéleji vdovou zůstala? Judith. Neb se tak čte v její knize v 16 kap.: Když Manasses muž její umřel, zůstala po něm vdovou, až ji bylo sto a pět let od narození jejího.

Kde a od koho ženy pro jejich dlouhé vlasy chválu dosáhly? Od sv. Pavla v 1. Epišt. k Kor. v 11. kap., kterýž takto dí: Přirození učí nás k tomu, že muž bude-li míti dlouhé vlasy, ohyzda jest jemu, ale žena bude-li míti dlouhé vlasy, chvála jest jí, proto neb vlasové k zakrytí dáni jsou jí.

Co nejvíce mrzí nepřítele a' přítele obveselí ? Dobrá a pobožná kázeň dítek, jakž v knize Eklez. v 30. kap, psáno jest: Když učí syna svého, v závist uvede nepřítele svého a uprostřed přátel chlubiti se bude ním, neb zůstavil po sobě obránce domu proti nepřátelům a kterýby přátelům odplacoval milost.

Který pták vajec svých nevysedí? Pštross: Jakož Pán Bůh sám praví u s. Joba v 39. kap.: Pštros v písku nechává vajec svých, zapomíná, že noha roztlačí je, aneb šelma polní rozrazí; zatvrzuje se k ptáčatům svým, jakoby nebyly jeho, nadarmo pracoval, an ho žádná kázeň nenutila, nebo zbavil ho Bůh moudrosti, aniž dal jemu rozšafnost.

Kdo učil, že srdce a játra rybí proti pokolení ďábelskému užívati dobře a užitečné jest? Angel Raffael, když mladému Tobiášovi pravil: Částku srdce rybího, když vložíš na uhlí, dým ten zahání všecko pokolení