že by za našich dnů, kdyby se mělo cíditi zlato z těchto pěn, jeden dukát by dva dukáty stál, tedy práce by se nevyplatila; protože jsou na Šumavě v horách českých, jihozápadně ležících, vrstvy zlaté, žíly zlaté v horách přebrány a vybrány a náplavy zlatého písku mořského překo-pány, v horních skladech vyvětraly staletý, kde se nalézaly, vody malých říček tekoucí do Votavy a Votava do Vltavy vše roznesly a lid vybral a roznesl. Kameny z Krkonoš k Litoměřicům, ba až do moře severního rok po roce koulením a kolotáním svým řekami Jzerou a Labem se dostanou, tak kameny ze Šumavy do Sušice, Písku atd. říčkami se dostaly. Dle pověstí a známek zlato se právalo pod Zvikovcem od Ptíče, Dolan k La-skovic mlejnu na levém břehu Mže (Berounky), kde se jamky a pahrbky oného vypírání z písku říčného za mých dnů 1832 ještě nalézaly proti Chlumské hoře-a vsi. Sám jsem tu zkoušku s patronem M. Kalinou činil a dokázal jsem mu, že jeho statek na zlatém písku se nalézá a stojí atd., že má na statku více zlata, než celá jeho rodina váží; ale draze je k dobývání. — Na Žárkách (hradištích) r. 1845—1846 nalezna jedinký malý stříbrný peníz, podoby grošíčku &e znamením přikresleným (x) při kopání starožitnin v popelnici; však r. 1848 se sbírkou staré mincí se vše zmizelo, nebo tehdáž jsem byl o vše své jmění oloupen. — V Cechách bylo za Libuše, Přemysla atd. v 7. a 8. století hojnost zlata na jihozápad, hranicích na Šumavě, potom v Jílovém a j. v. jako v Kalifornii, Peru Americkém a Austrálii; ale za nynějších dob je všecko vydobyto; možno, že snad jsou někde vrstvy náplavu zlatého na Šumavě, hluboko v zemi, které ještě žádný potok neproryl a s této hory do dolů nesnesl a lidu neukázal; však ale jamky a kopky okolo říček s hor šumavských tekoucích, doka-zujou, že zlato jest snešíno a vybráno od tisíců rukou podhorských. To ukazujou tisíceré jámy, pahorky, kopky, haldy, rejžovny okolo řečišť vlévajících se do Votavy. Na pobřežích Votavy se kopky nalézají u Písku, Štěkny, Strakonic, Horažďovic, Sušice, Dlouhé Vsi. Zlato se dobývalo v luhu Koňského vrchu na Kninsku a v potoku se vypíralo a v hoře Koňské dobývalo. Zde je prostranství na hoře na Koňským na 500 korců výsevku a na druhých horách na Spehlíkách prostranství na 200 korců velikosti a Hořici prostranství na 150 korců a na Smochotnici, v Rejži, na Bukově a j. v., na těchto místech samy rejže, jámy, dolíky, díry zlaté se nalézají. Též na Blanici mezi Husincem a Zablaty; na Volince u Valina a Vinterberku; na V ostružině u Hrádku, Holince a Velhartic; na Volšovce u Volšova, Potrovic a na nesčíslných pobřežích říček, potůčků a pramenů tekoucích do nadřečených větších potoků se jámy a pahorky bývalých dílen zlatých, v nichž se zlato vypíralo, nalézá. Též na Vidře . . . na výšinách horních na Šumavě na 3000' výšky tyto jámy a kopky dílen zlatých nalézáme, takž i mezi Votavou a Vltavou po vodo nahoru. Nejvíce na vrtových místech, kde se potok otáčeti a zatáčeti musel, tu nejvíce voda nesoucí zlatý písek do boků vystrkovala a naplavovala, když se dřívím, skálou a ponorem zadržovala a klicavý běh vzíti musela, kde na rovno, úzce a divoce a dravě běžela, pražádné pozůstatky dílen nenalézáme pískových a šutových. Písek drobný je na zvláštným místě a