Iplidy Praha byla plna, jednak i s usedlým měšťanstvem pražským, hlavně Hradčanským a Pohořeleckým. Jen tu a tam zápisy o stanovení práva a líčení soudní osvěžují materiál dosti suchopárný.

Nechtíce čtenáře jen pouhými jmény unavovati, uvedeme jen na ukázku několik prvních zápisů, spokojujíce se potom jen výslechy a žalobami zajímavějšími a tu a tam poznamenáním osob veřejným postavením význačnějších.

Nápis knihy, jež celá jest česky psána, zní: »Registra pro poznamenání vstoupení a obeslání při právě tomto kláštera. Strahovského jinak hory Syon Pohořelci založená v o úterý po třech Králích letha Páně 1606.

List 1. V outerý den Svatého Antonína Letha Páně 1606. Obeslání: Alena Preyserova s Jiříkem Gottwikem. Odklad mezi Alenou Preyserovou a Jindřichem. Buchalem. (aby strany proti sobě, kdo k těm penězům na domu Jiříka Gottwika právo a spravedlnost má, ukázaly) a to do outerka po neděli postní Invocavil. Actum v outerý den svatého Antonína Letha Páně 1606. V outerý po neděli postní Reminiscere: Vstoupení; Lorenc Tazlar. Mezi Alenou Preyserovou s Jindřichem Buchalem do dvouch nedělí, to jest v outerej po neděli postní Letare. Actum v outerej po suchých dnech postních 1606.

List 2. Obeslání pořádné. Dorota, manželka Tomáše Korneckýbo s Václavem Vránou. Druný obeslaní: Dorota Kornecká obvinila podle to-holo obeslání Václava Vránu, skalníka, z dluhu pravého a spravedlivého, jmenovitě z jedné kopy 43 gr. vše míš. i dávajíc týž Václav Vrána odpověď, k tomu se přiznal, že je dlužen 1 kopu 43 gr. vše míš. a takto se jí platiti uvolil: počnouce teď k svátkům velikonočním, že jí chce dáti 20 gr. míš., a potom každou neděli po 10 gr. míš. až do vyplnění vší sumy 1 kopy 43 gr. na právě že skládati chce a pokudž by kterému terminu aneb jednomu z nich zadosti neučinil, aby sumu pozůstávající pojednou dáti povinnen byl. Tomu že se od něho Václava Vrány zadosti státi má, panu rychtáři rukou dáním připověděl. Stalo se za ouřadu rychtářského pana Filipa Folgenocha, letha Páně 1606.

List 6. Vstoupení. Bohuslav Hrobšický z Hrobšic a Ličkově. (sic!) — »Šenkýři, kteří piva bílá šenkují. Šenkýři že půjdou nahoru, kteří piva bílá šenkují a budou s Jeho Milostí Pánem o piva mluviti.«

List 7. Letha Páně 1606 ve čtvrtek den svaté Panny Markéty. Jiřík Štiblinger, hospodář v domě hostinským u pana Jeronima Buchfeldera z Přesetu, J. M. římského Císaře dvořenína v Menším Městě Pražském, kdež slově »u dvouch zlatých jednorožců«, učinil přípověď na kůň Petra Haczendorfera z města Freiberku z země Míšeňské, kterýžto kůň toho času na právě tomto, kdež slově »u bílého koníčka« stál. A to taková přípověď, že sa týž Peter Haczendorfer u jmenovaného Jiříka Štiblingera v domě předjmenovaným »u dvouch zlatých jednorožců« hospodou s týmž koněm, jemu jistou sumu, co se potomně pořádně vyhledá, povinnen zů-