Karak buli Pán Ježíš se sv. Petrem mezi chodskyjma dřevorubci.

Hdyž chodil Pán Ježíš' se svatým Petrem po sjetě, přišli teký blízko-k Český zemi ha svatyj Petr dostál chuť českou zem na svý voči teký vidět. Povídá k Pánu Ježíši, povídá: »Cák, Pane, habychom se teký podiv ali, co je to tám jaký v tý český zemi. Tulik sem vo ní slyjchaí,. jak je krásná a slavná. Ha lid v Cechách — ten pryj se jakživ nebál než Pána Boha.«

»Jak chceš!« svoloval Pán Ježíš a pustili se tera teky do naší vlasti. Prošli ji kříž na kříž; zem se jim, jak se patří, líbila, hale mezi lidma, toceví, našli hodný a našli teky zlý, našli leccos; vobzvlášť v kraji,, hde se míli tuze dobře. Z kraje pustili se potom k horám. Svatyj Petr chtíl šecko vědět, chtíl i vidět, karak je v tich našich horách a jakyj tám je lid. Pán Ježíš mu zase nebránil; povídá: »Hdyš chceš, třebas; pustíme se tóra na Chodsko a tántary potom přes Čerchovy na Babory.«

Bulo dobře. Šli. Hušli kus cesty a poty zase kus a hani nevěděli karak — dostáli se snadlo na Šumavu. Ha dyž tu tak šli tima šumav-skyjma lesy — lesů jedno moře — toceví, šecko to vonílo vod pysky-řicí ha vzduch jako křen.

Povídá svatyj Petr, povídá: »Pane, já nevím co je to — na mňe-de dnes ňakyj velkyj hlad.«

Povídá Pán Ježíš: »Nu, povídá, dyž máš hlad, hlad nemusíš trpít; vyndej z mošny chleba ha krájij a jez!« Povídá na to svatyj Petr: »Jen dyby tám bulo!

Povídá Pán Ježíš: »Tak už si dojid? Dyjť nám po snídaní zbyjval hodnyj skrojek.«

»Zbyjval, zbyjval, souhlasil svatyj Petr, hale ten sem dávno zkrájel,, co tu tak du, Pane, přes ty kořeny za Tebou!« dodával hupřímně.

»No, dyž si ho zkrájel a snid, snid si ho, máš ho; to víš, tu v horách je vostryj kámen.*) Hale ičko musíš počkat, haž se dostaneme-mezi lidi, co nám hde dají!«

Svatyj Petr mlčíl, hale myslil si hu sebe: »Tu v tich pustyjch lesích, můj Ty Bože, tu toho asi něhde nabereme! Něhdež človíčka — a esli sou tu přece lidi, ty sou asi sami rádi, nemají-li hlad. »Hale pomoc žádná, šli tera dál šli, haž najednou zaslechli rány vod sekyr. »Lidi huž. tu něhde sou ha blízko!« chutě hlásil svatyj Petr; toeeví, hlad je zlyj. >Sou, sou, přisvědčil Pán Ježíš, drboštěpi něhde na pasece.«