2. Páni městští a Betlémští dobře to věděli. Ku porodu dát hospodu přece jí nechtěli. Pročež do chléva panna stydlivá musela jít tam porodit svojeho syna.

3. Anjelové dvořanové v povětří zpívají sprostá chasa ze salaša při jesličkách hrají, hovádko němé vůl, osel v seně naň dýchají, zahřívají v noci i ve dne.

4. Jura hrubý pojal dudy, vesele gajdoval, Bohu chválu čest a slávu všudy ohlašoval, Jan na íajfarku a na píšťalku Pálko pískal, Jurko výskal při svém pluhaku.

5. Když s svou chasou na salašu Martin ještě ležel, Ondřej s troubou nadul hubu, hned tam k němu běžel, naflho hurtoval, aby hned vstával, Ježíškovi maličkému též s druhýma hrál.

6. Pro íajfarku svoju starou na salaš pospíchal, aby notně a i skočně Kuba do ní dýchal. Na kolovrátek hrál chromý Bártek a na cimbál Petr břinkal jako ve svátek.

7. Druzí staří vzali dary pastýřové sebou, hrudu sýra, flašu vína, a ještě víc jiné; sladkej smetany dva velké džbány a žinčice do lavice**) hned bez meškání.

8. Másla kousek na osušek a hrnec kapusty, k tomu másla***) ze salaša, koláč hodně tlustý, jehňátko bílé, krásné, spanilé, by s ním hrálo, neplakalo dítě spanilé.

9. Když přiběhli, tak přiklekli k děťátku malému. Co jsou vzali, to mu dali, jako pánu svému. Mladí mu hráli, staří klekali; všecko vděčně a srdečně oferovali.

10. Přijmi od nás, co tady máš, děťátko spanilé, Ti skládáme, oddáváme ke cti Tvojí, chvále. I též na paše věčné salaše, rač po smrti k sobě vzíti vše duše naše.