str. 190
(oba rozpoltěné špalky jsou v museu krajinském v Jičíně); dub ten stával na kraji lesa co mezní strom a dle monogramu patřil les ten některému řádu (dle dopisu p. V. Janouška v Jičíně r. 1898); dub v Jablonném nad Orlicí dle tradice byl mezním znamením, an těsně na kraji obvodu obce stojí (dle dopisu p. Frant. Merta, r. 1898).
Dr. Čeněk Zíbrt:
Fr. J. Vaváka Zpráva o mocech bylin a koření z r. 1767.
Ve zprávě o vydání Pamětí horlivého spisovatele, rychtáře Milčického Fr. J. Vaváka, zmiňujeme se o slibu vydavatele vdp. Jindř. Skopce, že na konec připojí úplný obraz života a činnosti literární Fr. J. Vaváka. .Podávám příspěvek přípravný k této práci. Vdova po slavném politikovi českém a zasloužilém vlastenci Dru Eman. Englovi, pí. Bohumila Englová věnovala do bibliotheky Musea král. Českého literární pozůstalost a knihovnu zvěčnělého příznivce našeho Musea. Mezi rukopisy, jež darovala šlechetná dárkyně Museu, programu Českého L*du týká se vzácný unikát, autograf Fr. J. Vaváka, na způsob herbáře staročeského o moci hojivé bylin, koření. Jak se dostal rukopis do majetku Dra Em. Engla, není možná zjistiti. Býval majetkem Vaváka, jak svědčí výslovná poznámka na titulním listě. Důležitá jest předmluva Vavákova, kde se dozvídáme, že podobný rukopis lékařský již Vavák sestavil před r. 1767, na základě rukopisů staročeských, pod názvem: Prostředek k nabytí dobrého zdraví. Kde se chová nyní tento rukopis a komu co jest o něm známo? Také
0 rodinných poměrech podává některé zajímavé podrobnosti (o bratrovi Florianovi Vavákovi, f 10. srpna 1753 u Milosrdných bratří v Praze).
V době, kdy se sbírají všecky zprávy oj Vavákovi, přijde snad vhod
1 tento článek a otisk posud neznámého tohoto rukopisu Vavákova, jenž obsahem svým vhodně se zařadí do programu Českého Lidu jakožto sbírka zkušeností o hojivé síle bylin, sestavených od znamenitého sedláka Vaváka r. 1767.
Regiment aneb Zpráva o mocech všelijakých bylin a koření, k čemu která bylina platná a v jaké potřebě lidské užívána býti můse a má, obzvláštně ctnosti těch bylin, které nám sprostým lidem známé a povědomé jsou. S velikou prací a pilností e rozličných starých, tištěných i psaných kněh a spisův lékařských onde i onde porozdílně sebráno a v tento jeden spis uvedeno od Františka Jána Vaváka
V Milčicích, léta 1767. (Přípisek jiným inkoustem: Jemu též náleží samému.) 12°, 1. (15), str. 274.
Předmluva. Přirozená jest věc, netoliko člověka, ale každého stvoření, že podnikne-li jaké nebezpečenství a těžkost, neb nějakou velikou
|