se na mně ofúkla, druhá se na mě rozhněvala, třetí se na mě obořila a ta mě nejmilejší svačinou mě obdařila, Dala mi z hrušky stopku, z ryby kožku, stehýnko ptačí a klepýtko račí. Nemálo jsem se nasvačil, že mi ani žaludek nestačil. Vesele muzika vesele! — Když jsem šel okolo Uherského Brodu, tam na mě tři husaři s tasenými palaši jedou. Jeden se na mě obořil, šablenkou mě k hlavě přiměřil; kdyby ne mého králičího klobouka, byl by mě ťal na dva lokte do ucha. Vesele muzika vesele! — Když jsem šel okolo Vrbátek, skácel tam forman fůru karlátek. Prosil jsem ho o některou, on po mně hodil slaměnou sekerou. Kdyby při tom nebylo Boží ochrany, byl by mě fal na dva lokte do hlavy. Vesele 'muzika vesele! — Když jsem šel okolo vitonské pily, tam na mě vykoukal jeden rak z díry. On mě tak velice svým fúsiskem mlátil, že se celý uhřinovský zámek i s věžou klátil. Vesele muzika vesele! — Když jsem šel okolo jedné vesnice, jménem Jezernice, tam mě potkaly tři švarné děvčice a ty mě tak dobře bavily, až by mě o tento stromeček byly připravily. Vesele muzika vesele! — Když jsem šel okolo jednoho potoka, tam na mě vyletěla hus divoká. Chytil jsem ji za nožku, uderyl s ní o hrušku, až z ní vyletělo peříčko s poduškou Která pak matička chtěla by svoji dcerušku vdávati, neb družička chtěla by se provdati, nechť jde sobě to peříčko sebrati a svojemu ze všech nejmilejšímu z něho peřinku uděLati pěknou, čtyřrohou, co by měla jeden rožek v Holo-mouci, druhý v Bolelóci, třetí v Prostějově a čtvrtý v Holešově a prostředek v městě Tovačově a vy, muzikanti, hrajte vesele!«

Ke konci hostiny, než se chasa dává do tance, donáší družba vodu na mytí rukou a říká: »Umete sobě ručičky, aby vám jich neohryzaly myšičky; neb to je voděnka svěcená, z devíti studánek nesená. Kdo se tou voděnkou umyje, jakou chce barvu nabude. Vesele muzika veselé!«

Pak se tančilo a staří se jinak bavili. Svatební veselí trvalo do třetího dne Odpoledne naložily ženy nevěstinu výbavu na vůz, na vrch peřiny a dovezly do domu ženichova, tam se to za žertu vydražilo a ženich konečně vše skoupil a za utržené peníze si ženy budoucí neděli vystrojily u mladé ženy svačinu, aby ju těšily a poučily o budoucích slastech a strastech jako matky, ženy a hospodyně. Za vozem, na němž peřiny dovezly, je, jak obrázek ukazuje, připnuté páté kolo u vozu a na něm upevněny jsou figurky muž a žena, které se s kolem točí jako v tanci. Před vozem vidět tři zakuklené muže, provádějící různé žerty. Ženy iia voze právě vydražují peřinu nevěstinu. Vůz s peřinami znázorněn na náro-rodopisné slavnosti v Dřevohosticích dne 23. července 1893 a vypraven z Blazic a okolních dědin, viz na str. 232.

Z přifařených dědin vozily se družičky s nevěstou na fasuňkovéim vozu dvojspřežením ke kostelu, koně. měli hřívu, ocasy i postroj opentléáý a ozdobený růžičkami. Družbové jeli na koních za fasníkem. Na zpáteční cestě rozjeli se tři družbové pro koláče družičkám k domu nevěstinu a když se vraceli, ostatní družbové hleděli jim koláče uchytnout, a tu nastaly pravé dostihy po loukách a polích.