se zakalila a já si hlavu rozbila.« »A tož já to těsto po stěně popluskám.« A vzala vařejčku a těsto po stěně rozházela. Ještě nebyla hotova, rozlítnou se dvéře a hospodář jde z hospody a volá: »Ženo, co jsi se zbláznila, co to děláš?« »Já jsem se nezbláznila, mužíčku, ale utopila se nám myška, věrná tovaryška. Klobáska pláče, dvéře se lámou, hnůj se kouří, plot se válí, straka si nohu urazila, les se poválel, jelen si nožky urazil, skála se rozbořila, studánka se zakalila, dcera si hlavu rozbila a já těsto rozházela.« »A tož já vyvrtám větší díru do chřtánu, protože nám umřela myška, věrná tovaryška.« A vzal si nebozíz a šel za humno a vyvrtal si větší díru do krku, díru si vzal dom a nebozíz tam nechal.

Částka, čtvrtá. Kterak jsem bez vědomí rodičů šel na pout a jak krví zasvěcena byla i s domu otcovského na vždy vypudila. Toho večera jsem s radostí přišel domů a hned jsem matce vypravoval, jaká se změna se mnou stala, jak jest z předu psáno, a pravil jsem také i, že jsem obdržel 3 zlaté, ty bych nechal sobě. Tu je dávám matce, ona ale pravila: ,Když otec o tom neví, já ti je schovám, a tomu jsem po-vděčna, že kdyby se poměry tvé nezlepšily, můžeš se jinde doučiti. Ten mistr přece je k tobě dobrý, že se o tebe tak stará.' ,Bože, na mě jde zas takový strach, zrovna jako bych čekal na sebe smrt. Již odbilo devět hodin a on ještě nejde. Bože, buď nám milostiv,- přijde-li napitý, já za to nedám nic, nebo dnes se zdál býti náramně uražen, že mu drukermajstr stranu mě domlouval a nejvíce ale proto, že mne do jiného pokoje přestěhoval, to klel.' ,Jdi jen spát a já budu očekávati, až domů přijde a dá pokoj noční dobu.' Bylo již po pul noci, když přišel otec domů a ani slovo nepromluvil, svlekl se a tiše se odebral na postel. Ráno vstal, oblekl se, matka mu dala na stůl snídaní. On ji nepřijal a pravil k matce: ,Žádné jídlo mně více nechystej, já se budu stravovat v hospodě.' Obyčejně že očekával drzou odpověď, ale matka mlčela. ,A víš-li co, zde ti dám na stůl sedm zlatých, ty dostaneš každou sobotu. Jsme srovnáni!' Na to se obrátil na mne zlostně, pravil : ,A tobě se ještě jednou na kůži dostanu a bašta!' Otec odešel a matka pravila ke mně: ,Dlouho-li to asi bude trvati, děj se, Pane, vůle tvá, ale jen ty se měj na pozoru, nebo to víš, že bych tě tenkrát zastati nemohla, nebo na tě kouknouti ani nechce!' Jak otec řekl, tak se také stalo. Celý týden doma nevzal do úst a ani na žádného nepromluvil.

Tak se přiblížila sobota, při výplatě pravil k mistrovi, by mu dal za mne peníze. On mu odpověděl: ,Kdo dělal, ten dostane peníze. Pak ať je dá jim, mně do toho nic nejm'.' Jemu to bylo hrozná hanba, že