Předchozí 0298 Následující
str. 282

jsem jí ukázal, co jsem koupil. Ona io schválila i večer strejček, že ío za dvoje peníze stojí, co jsem za to dal. Já pak tetu prosil, by mně k oupila režnou zástěru a popruhy na kšandy. Do soboty bylo to všechno. V pondělí šel jsem po práci a hned na prvním místě jsem zůstal.

Tam jsem byl až do sv. Jiří, ještě asi týden. Pak jsem toho nechal a prvního května šel jsem s Týnským procesím na šv. Horu. Na cestě se ke mně dalo mnoho lidí skrze zpěv a modlení. Dávali mně stále na modlení. Když jsme se druhý den na Nové hospodě sešli s pravým zpěvákem, já mu odevzdal polovici těch peněz a ještě zdvořile děkoval za moji spravedlnost. S pomocí Boží ve čtvrtek jsme se zase šťastně domů navrátili, já přinesl tetě růženec a své matce, děvčatům obrázky a svůj dárkový výnos do skřínky ukryl.

Na to v pondělí jsem počal pracovati na hradbách Vyšehradských, až bylo po žních, a pak šel jsem opět k vodě a tam jsem se držel až do zámrazu, při tom jsem pilně navštěvoval chrám Páně jako v loni, ale chodil jsem stále do Podskalí, nakládal jsem dříví na vozy a tak jsem se s Bohem zase dočkal jara.

Částka sedmá. Jak jsem odešel od tety a šel pracovat na venek a kterak se mně v kraji dále vedlo. Díky za všechno Bohu všemohoucímu, já předce každý den v těch ohradách pár grošů vydělal na byt a na hubu, že jsem jen tak vycházel, neodloučil se od domova dříve, až jsem věděl, že se již bez dozoru udržím, a tak jsem šťastně dočkal jara. Já počínal také trochu znáti svět a aspoň jednou v týdnu jsem si rád asi na hodinku vyšel, vždyť již nejsem malé dítě, stále doma seděti, ale teta i strejček, když jsem se opozdil přes sedm hodin, dávali mi hned důtku. Já musel býti hezky z ticha. Brzy jsem však poznal, že mluví pravdu. Jednu neděli večer,, potkám dva mladíky z Podskalí. Ti se mne ptali, jsem-li ještě u Lenzů v ohradě. Pravím: ,Ano.' Oni se mně smáli: ,Blázne, budeš-li čekati, až začnou plavat, to špatně pochodíš, ale víš-li co, my jsme tři a potřebujem ještě jednoho, tak přijď ráno před šestou a půjdeš s námi.' ,Ale kam?' ,K Spěváčkovům, my kopáme grunty v Opatovské ulici v zahradě, minulý týden za čtyři dni brali jsme po šesti zlatých, drž ale slovo !'

Druhý den ráno časně jsem vstal, běžím k Spěváčkům, dal jsem si přinésti polévku a housku a tu oni přišli, nasnídali jsme se a s Bohem po své práci. Půda byla meká, kopalo se prvně sáh hloubky a pět sáhů šířky na sklepy. Okolo se házelo nahoru a rumaři si to sami nakládali, šlo nám to dobře, že se stavitel až divil. Když jsme večer nechali práce a ukládali nádobí, tu nám domovník radil, bysme se tak nehnali, že by nám domácí pán utrhnul. My jsme se dle jeho rady řídili a v sobotu nám to cajchner ve 3 hodiny odměřil. My brali po 8 zlatých 15 kr. Výplata byla v hospodě. Já pil máz piva a pak jsem se ubíral domů. Dal jsem pozdravení, strejček již byl doma, sotva že poděkoval, potom když jsem povečeřel, pravil ke mně, to že mně trpěti nebude, abych tak často domů pozdě chodil. Tentokrát jsem ale nemlčel. Pravím : Vyplacení jsme v hospodě a to asi ze čtyřech dýl, nebudu tam stát jako


Předchozí   Následující