tím vzácné nebo milé návštěvy. »Potřeba těla,« pro kterou Hober radí potrušovati příbytky travou a kvítím, jest jistě přídavkem pozdějším, možná teprve věku XVI. Vždyť zvyk ton původně byl obvyklým jen o významných dnech náboženských.

Zajímavo jest, že onen společenský zvyk staročeský udržel se ještě v polovici XIX. věku na Ještědsku. Kar. Světlá popisujíc pohorskou sed-nici, umytou a připravenou k přijetí vzácné návštěvy, praví, že »pod stolem bylo nasypáno lučního kvítí jako o sv. Janě Křtiteli.«5) Spisovatelka naráží tím na původní účel a význam jeho. Prastarý zvyk udržuje se1 totiž dosud v Cechách severovýchodních. V čisté světnici ustelou pod stůl jako lůžko v předvečer sv. Jana Křtitele a postelou lože to kvítím; tomu se říká »postýlka svatojanská.« Věří pak se, že sv. Jan Křt. přijde v noci vyspat se tam a tak posvětí kvítí na loži. Tedy i v tomto případě jest potrušování (stlaní) kvítí na počest hosti. Zvyk ten jest původu pradávného a byl oblíben v době letního slunovratu.6)

Nechci nyní rozhodovati, zdali zvyk vystýlati světnici kvítím, znáni byl i jinde, zvláště u Němců. Dr. Z. Winter přiřaďuje ovšem na srovnanou se slovy Rokycanovými a Huberovými doklad, že anglická královna Alžběta r. 1598 přijímala hosti v sále vystlaném senem.7) U nás v Cechách dávají v zimě slámu na podlahu, ne však pro uctění hostí, jichž, třeba vůbec nečekají, alo pro otřeni zmazané obuvi a aby podlaha se ne-zašlapala.

Tak jmenují dítky v Sudoměřicích u Bechyně známou hru »lapání kaménků«, kterou na jaře provádějí děvčata sedíce na zemi v kruhu. Lapá se takto; I. sto je Hladce a to: Hladce v jednom: Rozhodí so všech 5 kaménků po zemi, vezme se jeden, vyhodí do výše a nežli k zemi dopadne, zdvihne se některý se země, vyhozený pak do dlaně chytí. Z těchto dvou odloží se jeden do levé ruky. To opakuje se ještě třikrát, až na zemi není kaménků vůbec. Hladce ve dva: Kaménky znovu se rozhodí, jeden z nich se vyhodí, dva se shrábnou a padající chytí; z těchto tří dva se odloží do levé ruky. To opakuje se-ještě jednou. Hladce ve tři: Opět se kaménky rozhodí; jeden z nich se vyhodí a shrábnou buď tři a pak jeden, anebo dříve 1 a pak 3. Vyhazovačka: Čtyři kaménky drží se v dlani a pátý mezi palcem a ukazováčkem vyhodí se a opět do dlaně chytí. — Berany v jednom: