Bezděďovice, Kadlín, Kadlíček m. Karlíček, herbábí, také hedbábí u. hedbáví m. hedvábí, bedle m. berle, svarba m. svatba, krádeř, dráboř, řebřiny m. žebřiny, řebřík m. žebřík, řeřáb m. jeřáb, řeřabiny m. jeřa-biny, röchle m. rokle, dochtor m. doktor, krahulec m. krahujec, křemel m. křemen, vembloud m. velbloud, tendle m. tenhle, křesne m. třešně, Křemšín m. Třemšín, klustý m. tlustý, pařez m. pařez, pařezí m. pařezí, žízeň m. žízeň, štyry m. ctyry, chčála m. včela, chtipný m. vtipný, vnes, vneska m. dnes, dneska, šmatati m. hmatati; na počátku slov často bývá slyšeti š místo s, na př.: skořápka m. skořápka, Skalí (les u Blatné) ni. Skalí, šahati m. sáhati, šťopka m. stopka, skulina; někdy i uprostřed slova: muším, musíš atd. m. musím atd.

Přemístění souhlásek lze také ve mnohých slovech pozorovati, na př.: hmla (také: mha) ni. mlha, cerel m. celer, Ryjáček m. Jiráček (Jiří), Králinka m. Klárinka (Klára), kledriík m. knedlík, klofník m. knoflík, karamád m. kamarád, harvan m. havran, věchet, věchýtok od vetchý (tch přemístěno v cht).

Velmi častá jest záměna hlásky r za 1 aneb naopak, zvláště ve slovech cizích, na př.: delechor, legrut, Lichtr, levír, palagraf, falář, lejstro, lan triček (okraj šátku).

Dvojí podobnou záměnu pozorovati možno ve slovech původu cizího, na př.: levorver, Frolian, lekramace, Soral m. Solar, lingre (ovoce), palapre (deštník), olingre (náušnice), toral m. tolar, kněz nosí korálek m. kolárek (z lat. collare od collum. — krk; tedy nákrčník), korela m. cholera, peralgonie, erpetle č. orteple (brambory).

Ve sborníku Dra. Frant. Přikryla, na jehož záslužnou činnost vlastivědnou jsme již upozornili v č. 6. G. Lidu, zachránil snaživý vydavatel na základě bohatých vědomostí o životě lidu moravského před nepamětí věrný obrázek, jak se slavilo zakončení žatvy zvláštní slavností na počest hospodáře a na obveselení ženců, žneček i celé obce. Jsou to., české obžinky, jež Český Lid již vylíčil v rozmanitých ukázkách a popisech zvyků, písní, řečí a zábav. K nim přidáváme podle Přikrylovy Zá'-». horské Kroniky III. č. 12, str. 89—90 další původní příspěvek.

Při shrabování posledních pokládek každý se pospíchal, aby zbytek; nevázal do posledního, snopu,, neb se mu říká »žebrák«, a všichni se mu; smějí. V neděli; na to slaví; se dožatá.

V/ Lišné; a na. D.omaželsku se říká, když ženci; donesou hospodáři věnec uvitý ze všech druhů požatého obilí: Hospodáři! My neseme Vám dar, který Bůh všemohoucí dal z úrody zemské, z rosy nebeské, z tichého