Předchozí 0384 Následující
str. 368
11. Já sem malej kolanik, du k vám na koledu, přišel sem si namlouvat tuto vaši céru.

Ach pantáto s maminkou

dovoleni dejte,

a tu vaši cerušku

vyšňápat nám dejte.

Támle stoi čakana (sic),

slepice tam vdáčé,

dejte mně grešličku,

anebo koláče..

A mý s tejma grešlema

pudem pekařovi,

koupíme si koláče,

slívouý, makouý.

Pozveme pak Vojtíška

a Jiřího k tomu,

budeme to požívat

pekařovi domu. (Jakubovice.)



12. Já d u na kole d u, nesu si pytel,

kdo mně ho dá plnej,

bude muj přítel,

kdo mně ho dá půl,

vemu na něj hůl,

kdo mně ho dá štvrt,

pošlu na něj smrt,

kdo mně nedá nic,

nepřídu tam víc. (Jakubovice.)



13. Kolanici, o půl noci co na dvoře děláte?

— Koledu hledáme.

Pan zavolal na svou pani: Staň, ženo, staň zhůru, dej hogim koledu. Panímámě neráčila, zavolala na vceru:

— Staň, cero, staň žhůru, dej hošim koledu.

Gera vstala, poskočila,

dala hosim koledu,

dala im po zlatým,

po groši kulatým.

Co nám dáte, všechno vemeni,

ještě za to poděkujem,

s pánem bohem půjdem.

(Bukovina.)

II. Lítovačky.

1. L i t o, líto neseme, buďte páni vesele, červenejma vejci, žlutejma mazanci.

Jakej to byl mazanec,

bez kořeni, bez vajec.

Fiala, růže,

kvísti nemůíe,

aš nám pámbu spomůže,

Svatej Petr římá (z Říma),"

kup nám íiaši vína,

aš se spolu napijem,

pánu bohu poděkujem:

zaplať pámbu za ten dar,

kerý ste nám dali,

abyste se po smrti

do nebe dostali. (Jakubovice.)



2. L í t o, líto nesu, a (aš) se celá třesu. U studánky u (viody rosypala jahody. Nemohla sem sebrati, musela sem nechati. Aš tamtady pudu, sebirat je budu. Buďte páni vesele, dlouho mě stát nenechte a mně brzy něco dejte. Pochválen buď Pán Jéžiš.

(Něm. Černína. Nouzín.)



3. Já k vám du dnešní den, mili přátelé,

jak ste se tu měli

šechny vesele!

Prosím, dejte grešličku,

nebo chleba trošičku,

já vám chci políbit

za to ručičku. (Bukovina.)



4. Na tu květnou neděli Maria přetísta

uslyšela novinu,

že je Pána Krista.

Pilátovi ho uzali,

pláče matka svatá,

nemohla mu spomoci

ani vysvoboditi,

od něho zahnaná

matka požehnaná.

Kriste, pro tvejch sedům sloup

(= slov ?) umučeni tvého, rač po smrti přivésti 1 do ráje věčného. Zaplať pámbu za ten dar, ker5' ste nám dali, abyste se po smrti do nebe dostali, a tam s anděličkama vječné radouali. (Bukovina.)


Předchozí   Následující