E v i č k a. Tu nemoc, ježto latině slově podagra a česky píchání v nohách, ulevuje, když so na ní ustavičně chodí. Koho by apoplexia aneb šlak porazil, stluc ji syrovou a skrop vínem a obvaz mu hlavu, k tomu přičiň anjeličku s zázvorem a peltrámem k nosu, aby kejehal, i bude hned zdráv. Opravuje též spasmus, to jest křeč a brnění kteréhokoliv oudu pařením a obkládáním.

Ezule. Prášek z ní pije se s vínem pro zimnici jakoukoliv a pro vyčistění žaludka i střev, a přidá se k ní částka též stlučeného pepře.

Foeniculum, Fenychel po němečku a po česku vlaský kopr slově. Velmi ušlechtilé ctnosti ta bylina v sobě má. Předně po jídle na zavírku jedený pomáhá žaludku zažívati, přemáhá zlé páry, vzbuzuje větrnosti a zrak čistí. Se starým sádlem stlučený, aby tím tváře potíral, čistí málo mocné, trudovité a pihovaté tváře . . . Tou bylinou celou včelní oule když se natřou, rády tam včeličky zůstávají a neulétají, zvláště nové. Starým a věkem sešlým lidem jest dobrý užívati, když jej, totiž semeno na prach stlukou a každý ráno s kusem chleba v víně omočeného snědí. Kdo to často činí, do smrti na zraku nedostatku trpěti nebude. Item pocukrovaný fenigl jest lepší,- když jej tak každé ráno po lžíci užívá, stluka ho na prach, neb zrak temný vyjasňuje, hlavu od flusův vyčišťuje, odhání závrať a tvrdí paměť, otevírá zacpání prsův a plic, ukládá bolesti ledvin, lomí kašel, odpírá zlému povětří i každému jedovatému nakažení, odjímá smrdutý dech a činí vonná ústa, opravuje chřapavost a ostrost chřtánu, ženám kojným mléko množí a hutné, husté činí, od čehož i děťátka zdravé zůstávají, a protož mistři jej radí začasté užívati, zvláště lidem starým, a nemohou-li jej pro nedostatek zubův kousati, mají jej stlouci, tak jak vejš oznámeno. Item pro oči libé a mocné lékařství takto se dělá : Vyprázdní se čerstvý a tlustý prut toho vlaského kopru aneb feniglu a dá se do něho na prach stlučeného cukr Cande (jméno to má a bere od ostrova Gandie, z něhož ten cukr pochází) a zacpá se dobře, potom z toho prutu pochází šťáva, tou se převýborně zrak šlechtí, když se ní oči potírají. Tak Mistr Gallus.

Fiala, viola latinským jazykem se jmenuje a německým Feigeln. S vínem stlučená a na ránu jakoukoliv přiložená všecku bolest utiší. Z ran hlubokých nečistoty ven vymítá, když se šťávou, z listí neb kořene toho učiněnou zamáčí. Obkládáním bolest hlavy zahání. Prášek z kořene toho po iy„ letu ve sladkém víně neb v medu aneb v tizanně, to jest v ječně voíě užívaný, vyhání hrubé šlemy a vlhkosti stolicemi. Maří souchotiny, hojí hlízy boční, horkost při ledvinách svlažuje, moče palčivost opravuje, chrchlavým krví spomáhá a oči od horkosti hojí. Může se také listí nad oči přikládati, voda její má také znamenité ctnosti, o níž prve (t. j. v prvním spisu) 1. 322.