Předchozí 0410 Následující
str. 394

stoupá. V tu dobu je zde za krásného počasí jako vo včelíně. Kdežto nyní koulívá se na jednom nebo dvou valbiskách, koulívalo se před čtvrt stoletím až na 7—10. Zdá se mi, že v posledních letech je hra náruživější a spíše výdělkářská, čímž pozbývá kouzla poetického, jež před lety ji obestíralo.

Pro srovnání s československými obyčeji a hrami zajímavé jsou dva obrázky, jimiž upozorňuje čtenáře Českého Lidu redaktor českého Světa, p. K. Hipman na příbuzné ťukání vajíček (kraslic) a »válení«, kotálení kraslic, jak je každý rok na velikonoce opakuje »vendská« mládež v Lužici.

Jan Evang. Chadt:

Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Popis jednotlivých velikánů.

Oldřichův dub v Pěnici. Dle známého podání po knížeti Oldřichovi, který na lovu pod stromem tímto uzřel peroucí dívku Boženu, dceru Křesinovu, kterou pojal za choť. Výška přes 29 m., objem činí v prsní výšce 6-90 m; dle odhadu na 36 m3. Oldřichův dub jest druhem zimním (Quercus sessiflora) a jest to asi zbytek bývalé doubravy (pralesa). Krupka ve spise »Lounsko« odhaduje stáří jeho pouze na 500 let; ale dle úsudku znalců jest starší, snad stáří dvojnásobného — tedy opravdu dub ten považovati se může za pamětníka knížete Oldřicha. (Miroslav Pulchart, L. R. I. 1900, 51; Háj X. 1881, 14) (Vyobr. čís. 2.)

Lípa ve Lhotce u Navarova. Měří při zemi 143 m., ve výši 1 m. nad zemí 106 m. v objemu. Uvnitř jest dutá, činíc světlinu v průměru plné 3 m., kamž stěsnalo se kdysi 24 žáků feriální osady pražské i se svým učitelem. Stáří odhaduje se na 300 let. Bývala kdysi vůdčím stromem při bývalé stezce zemské, která tudy vedla od Železného Brodu přes Jílov, Navarov, nynější Olešnici, až k hranicím zemským. (Jos. Teplý, L. R. I. 1900, 54.) V roce 1886 udává se objem při zemi 15'5 m. (Háj XV. 1886, 56.) (Vyobr. čís. 16.)

Dub u Záboře (Kutná Hora). U země v obvodu 8"50 m., v průměru 2 70 m; ve výšce l'5O m. v obvodu 5'10 m., v průměru 162 m. Stáří 400—500 let. Stojí v části lesa, o němž píší staré letopisy, že byl les tento dvě hodiny dlouhý; bude zajisté pamětníkem onoho pralesa. (Jan Evang. Ghadt, L. R. I. 1900, 59. Dle dopisu p. Jos. Slavíčka, nad-lesního v Nov. Dvorech u Kutné Hory, p. Jana Zadražila, řídícího učitele v Záboři r. 1898.) (Vyobr. čís. 7.)

Lípa Kamenická v Kamenici n. Lipou. Dala příjmení městu »Kamenice nad Lipou«. Dle pověsti zasazena byla v týž den, kdy první kámen


Předchozí   Následující