zámku Kamenického položen byl, a to prý bylo r. 1248. Byla jindy přes 60 stop vysoká, ale blesk r. 1824 srazil korunu její tak, že jen 7 metrů kmen nad zemí ve výši má. Celý kmen má v obvodu plných 7 m. Na větvích stroma tohoto zbudován obrovský arkýř, t. j. celá prostorná tančírna s vedlejšími odpočívadly. (L. R. II. 1901, 14.) Dle úsudku znalců přes 650 let stáří. (Háj XXXI. 1902, 23. Dle dopisu p. F. Koláře v Bruntálu ve Slezsku, p. Jos. Vostrého, obchodníka v Ges. Budějovicích r. 1898.) (Vy-obr. čís. 4.)

Velká jedle u Dehrníku (něm. Defrnik) na Šumavě. Starý strom, památník dávné slávy lesní. Rozměrů obrovských. (K. Klostermann, Let. Ges. Svět. L. R. II. 1901, 29.) Jest přes 50 m. vysoká, ve výši as 125 m. má 5'3O m. v objemu, l'90 m. v průměru. Stáří její odhaduje se na 400 let. Tento úplně rovný strom budí všeobecné podivení (Háj XIX. 1890, 47.) Dle jiných má výše 54 m. a v průměru l'7O m. (Háj XXVII. 1898, 24.) Krychlový obsah vypočten na 40 m3. (Z lesů a luhů I. 1895, 66).

Husova lípa v Chlístově u Husince v zahradě starosty a hostinského pana K. Fiedlera. Statný strom, 11 m. v objemu v prsní výšce, výšky asi 24 m. Dle místního podání v r. 1414 pod ní kázával Mistr Jan Hus, od čehož asi název její. Již prý tehdy byla tato lípa tak mohutná, že na větvích jejích sedávalo mnoho posluchačů, žádostivých slova »pravdy«. (L. R. II. 1901, 29.) (Vyobr. čís. 9.)

U „sedmi bratrů" (jasanů) u pramene říčky Bystřičky. Mohutný strom' se sedmi větvemi, které prutovitě do výšky se pnou. Zdá se, jako by každý výhon o sobě celek tvořil, ale ve skutečnosti však všech sedm větví ladnou korunu stromu spolu působí. (Prager, L. R. II. 1901,37.) (Vyobr. čís. 27.)

Komenského lípa v Babi u Náchodu. Dle staré tradice zasazen strom ten za panování Karla IV. Jan Amos Komenský, ubíraje se r. 1628 s jinými exulanty přes Náchod do Polska, zastavil prý se pod památnou lipou, žehnaje vlasti, volal k Bohu o pomoc a požehnání nešťastného národa. Pak vzal si hrst z české půdy na památku do vybnanství. Lidová pověst vypravuje, že v sousední vsi Slavíkově dal po té Komenský mnoho knih zakopati, do veliké, již vykopané a připravené jámy. R. 1901. dne 9. dubna při prudké bouři padla. (Ant. Ryšavý. L. R. II. 1901, 64.) (Vyobr. čís. 10.)

Lípa ve Bsenci na Moravě. V objemu 14 m. (Václavek, L. R. 11.1901, 65.) Dle odhadu 630 let stará. V objemu 13-75 m. Vnitřek jest vyhnilý; aby se svěží udržela, leje se každý rok do lípy 100 kg. oleje lněného neb dřevěného. (Dle dopisu p. Filipa Rochvala 1898.) (Vyobr. č. 18.)

Lípa Kapistránská v Jemnici na Moravě. Zasazena prý v oné době, kdy vystavěn druhý chrám města Jemnice. Zasazena byla korunou do země, jako památné lípy kol kláštera zlatokorunského u Krumlova v Čechách. Má v objemu 10 m. dole, 9 m. nahoře. Kapisl.ránskou lipou sluje proto, že pod ní kázal r. 1452 známý mnich Jan Kapistrán. (Gärtner, L. R. II. 1901, 85.)