si tak 1000 zl. Skoupený popel nasypal se do kádí a polit byl vodou, odtud pak odtékal 1 u li do kadí jiných v zemi zapuštěných. Pak byl luh dán do velikých železných kotlů (jeden stál 70 zl), pod nimiž se topilo, až luh zhoustl; když schladl a nabyl černé barvy, vysekali jej a kladli do pece. V jiné vedlejší peci se topilo, při čemž stulily luh lopatou nebo hřeblem musil býti obracen tak dlouho, až zamodral nebo zbělel, byl hotov p u d o š. (Kott, Slovník II. 1242 má to slovo z Jilemnická, jinde jsem ho nenalezl.) Luh prodával se v malém u výrobce džbánek za 2 kr., pudos v drobném u kupců jako dnes soda. Hlavní odbyl pu-doše byl však do bělidel a skelných hutí do Prahy, do. Nového Světa, pod Nové Zámky (u Hostinného), do Markoušovic (podle mínění vypra-vovatelčina ve Slezsku) a do Slezska. Ale ani zbylý popel, štolo vin a zvaný, nepřišel na zmar, sušil se na slunci a byl dobrým hnojivem. Pro štolovinu jezdili až z Rohoznice. Úpadek flusáren nastal, když hojněji se začalo topiti uhlím. Kdy se to stalo, vypravovatelka nedovedla mně pověděti, ale v Doubravici bylo mně řečeno, že se vyráběl pudoš ještě několik let po roce šestašedesátém. Uvedená dala v celku souhlasí s tím, eo jsem shledal jinde, na př. v Ottově Slovníku VII. 932 nn. a obšírněji v Riegrově Slovníku II. 277 nn. V Riegrově Slovníku se dí, že v Čechách se posud (r. 1862) vyrábí ročně asi 10.000 centů drasla (na př. na panství Křivoklátském), ale že zajisté pro drahotu dříví brzo s toho sejde úplně. Ubývání výroby salajky z popela dřevného zaznamenává také Ottův Slovník (r. 1893), udává roční výrobu 20.000 tun a za příčinu uvádí, že jiné způsoby výroby jsou výhodnější. Konečně dodávám, že Věstník čes. prof. XV. 252 podle Ghem. Ztg. Rep. 1908-přináší zprávu, že v r. 1907 vyrobilo 24 továren na Kavkaze asi 900.000 pudů potaše v ceně 2-2 millionů rublů z popela lodyh slunečnice. Že by se byla salajka také vyráběla z potu ovčí vlny, jak uvádí Čupr, nenašel jsem nikde. Byl bych rád, kdyby se pro to našly doklady. Josef Mach.

* Kabacoitn. Na Poděbradsku značí toto slovo tolik co »náhubek«. Slyšel jsem kdysi, jak starosta jedné počestné obce u Poděbrad vyjádřil se o známém obecním mluvkovi: »Tomu chlapovi musíme pořídil na obecní útraty kabacoun.« J. Hojsák.

* Z lidového humoru (výklad zkratek). Lid vidí v advokátech chytráky. Právník již jako právní kandidát vyzná se dobře v různých praktikách, proto titul J. U. C. = Již ítmí cigánit! Stane se doktorem práv, již »dře bez nože«, pročež J. U. Ďr. = Již umí dříti

Rudolf Janovský, měst. tajemník v Holešově.

* Lidový výklad zkratek. J. U. Dr. = já «mim drhnout. — M. U. Dr. = mně Mmířají dosti rychle. — Ph. Dr. = pÁn Aodně drbaný. Th. Dr. = ten /rezky fZovede rečňovat. — Phmg. = pomáhám hrobaři, mazat |jfroše. F r. Š p a 1 e k, Malonice.