Bratří Růžového Kříže (Roseae Grucis) v zemích českých a proroctví jejich na rok 1622.

Narážky na tajemné společnosti, které svým členům vše možné slibují, avšak ničeho neplní, obsahuje i německá báseň »Vyslanec Luci-perův«. Možno se bezpečně domnívati, že vyslovené výtky se týkají také bratrstva růžového kříže, třeba že jest to i satira na tajemnůstkářství tehdejších učenců vůbec.63)

Mezi muži, kteří marně po bratrstvu pátrali, sluší uvésti v prvé řadě filosofa Descarta a Dr. Melch. Brelera, výborného znalce mystické theologie a neohroženého hajitele spisů Arndtových, který se již r. 1620 domníval, že bratrstva není.63) Cestoval po dosažení doktorátu po Francii a Itálii a hledal při tom stopy bratrstva, aniž by se mu jeho úmysl byl vydařil. Příkladu jeho následovala pak řada vynikajících mužů, avšak se stejným výsledkem negativním.

Ohlas o bratrstvu růžového kříže nalézáme též u Komenského v jeho Labyrintu světa. Je více než přirozeno, že se i Komenského hlásané směry a zásady bratrstva silně dotkly, nacházejíce v jeho pansofické a panau-gistické duševní náladě plno vhodné půdy pro klíčeni podobných učení. Také jeho úcta k pracím Arndtovým a Andreaeovým64) působila ve smyslu

62) Ambassador des Lucifere, jetzo aus der Höllen in die Welt gesandt, ein groszes Messer allda einzukaufen, damit man weidlich aufschneiden kann, z r. 1621. Otiskl znovu Scheible J., Die fliegenden Blätter des 16. u. 17. Jalir-hund. in sogenannten Einblatt-Drucken, Stuttgart, 1850, str. 91—6. Zde ozývají se také prvky učení nepravých Paracelsistů, kteří prohlašovali, že sami znají tajemství, jimiž se bratrstvo honosilo. Astrologie, alchymie a kabbala splývají v jeden celek, neboť i kabbala hlásala, že je v majetku klíče ke všem vědám. Srv. Balt. Scultetus, De auditu cabalistico sivé ad omneš scientias introducto-rium z r. 1576. N. Laus. Mag. 83, 1907, str. 62.
63) Breler Melch. (Breder, Broeler, Mart. neb Mich., též Daniel) studoval v Helmstedtu a Altoifu. Po svém návratu do Německa stal se životním lékařem vévody Augusta ml. v Brunšvíku. Napsal pod jménem: M. B. F. B. dva spisy: Mysterium iniquitatis pseudoevangelicae a Vindiciae pro hoc mysterio; i jiné spisy se mu přičítají. Zemřel r. 16^7. Srv. též Zoubek, Čas. Č. Mus. 1872, str. 5-6.
64) Andreaeova práce »Turbo« byla nedávno přeložena do němčiny pod názvem: Turbo oder der irrende Ritter vom Geiste, wie ihn mit allen seinen höchst kläglichen und müssigen Kreuz- und Querfahrten Johann V. Andrea hat für die Schaubühne beschworen. Srv. Ellinger, Voss. Zeitung, Sonntagsbeil. 6,
1907. O vnitřní souvislosti této práce, v níž autor zosobnil neukojenou touhu a hledání pravdy v osobě mladého rytíře s Goethovým Faustem, viz Erich Schmidt, Zur Vorgeschichte des Goetbeschen Faust, Goethe-Jahrb. I. Srv. též Liter. Echo,
1908, str. 776.