okrouhlé návsi, jaký nejvíce vyznačuje princip rodový«. Takovým způsobem píše se o Vápensku i v díle: Národopisná výstava čoskoslovanská, v kapitole: Modely staveb a obydlí lidu českoslovanského. Praví se tam na str. 145: Vápensko »představuje nám vzor, v němž spatřujeme, jak původně zakládaly se vsi, a to nejen v Cechách, nýbrž i v celém království«. Německé, zvláště Meitzenovy vývody o typech vsí německých a slovanských byly zde přijaty a na kruhové vsi Vápensku vykládány, aniž by se pátralo o historii této vesnice, pokud její starobylost jest prameny dosvědčena.. Na tyto horkokrevné výklady působila kritická rozprava: »Ves Vápensko«, uveřejněná v Českém Lidu 1898, jako studená sprcha. V rozpravě té ukazuje Václav Hejnický, záhy zesnulý nadějný syn Kalouskův Slavibor (zemřelý 1901), že nynější ves Vápensko povstala teprve v letech 1654^-1713 tím, že pustý grunt Vokatovský u Hronětic mezi sedm poddaných byl rozdělen. Staroslovanská kruhová ves, typ původních osad českých, proměnila se pod kritickým drobnohledem Kalouskovým v osadu z počátku 18. století; s tím drobnohledem naučil se zacházeti od otce i syn, jenž svou literární prvotinu z ostýchavosti podepsal pseudonymem Václav Hejnický.

A mohutně zní poučení, jež Kalousek z Riegrova života doporučuje: »Všichni můžeme poslouchati rad, jež položil Rieger do své závěti; všichni můžeme se držeti svého práva a nekřivditi jiným; všichni. máme a můžeme v boji za své právo spoléhati hlavně na vlastní sílu, ale nemáme ji přeceňovati, a nemáme se pouštěti do podniků pošetilých. Všichni můžeme nedbali zvučných slov a klamných hesel; můžeme soudně uvažovati, co se nám přednáší od vůdců, a nevěřiti každému hned na slovo, a zvláště srovnávali slova se skutky. Všichni můžeme v sobě potlačovati ,hřích závisti' . . . Také můžeme všichni v tom poslechnouti Riegra, že se nebudeme spouštěti snah ideálních, pravidel práva, cti a lidskosti . . .« A sroviiáme-li, tato naučení s životem Kalouskovým, vidíme, že mu byla vodítkem ve všelikém jeho působení.

Při oslavě 60. narozenin podal podepsaný bibliografický výčet' prací Kalouskových do r. 1898 v Čas. G. Musea 1898. K 70. narozeninám sestavil znova tento výčet, doplnil a opravil Dr. Josef Volf. Podle slibu otiskuje Český Lid tento přehled k užitku budoucím pracovníkům na poli historie české, zvláště o dějinách selského stavu, což se týká zejména Českého Lidu, i pro posouzení všest r a n n é . č i n n o s t i p r o f. Kalouska, neúnavně činného prese všecky choroby a pohromy života rodinného po plná padesát tři léta! .'. . Skláníme se v uctivosti před obrovskou prací, kterou vykonal a koná až do sedm-