p. V. Janouška měšťana v Jičíně, a p. M. Černého, professora v Jičíně. (Vyobr. čís. 17.)

Hrubý buk v oboře hukwaldské na Kravařsku. Velký buk má korunu v obvodu 21 m., rozpíná se nad nízkou olšovinou. V obvodu má asi na 7 m, výšku 15 m. (Jos. Kraje, L. R. VI. 1905, 76.)

Jalovec v zahradě tvrze Beňovské u Klatov. Staletý jalovec. Výše asi 7 metrů, síla kmenu v průměru více jak čtvrt metru. (L. R. VI. 1905, 94.)

Borovice v oddělení Habřina v revíru karolínském u města Rychnova. V prsní výšce v objemu 3'60 m. Koruna jest značně rozvětvená, jednotlivé větve rozkládají se vodorovně v šíři 20 metrů. Dle dobrozdání znalců věku nejméně 300—400 roků. Dle pověsti konala se pod ní důležitá shromáždění a porady Českých bratří. (Ant. Horák, L. R. VI. 1905, 111.) (Vyobr. čís. 12.)

Svícnovitý smrk na louce v oboře dančí blíž Lysic u Rajce. Krásný strom rozděluje se ve výši 2—4 m. v deset mohutných kmenovitých větví, polokrahovitě do výše se pnoucích, což z dáli jako ramenatý svícen vyhlíží. V obvodu 3É60 m, obvod celé koruny obnáší asi 22 kročejů. (L. R. VI. 1905, 126; Háj XXIV. 1895, 12.)

Hranicný buk v polesí Přerubenice u okresní silnice z Loun do Řenčova. Na rozhraní dvou panství, Toužetínského, nyní připojeném ku Citolibům, a Mšeckého. Jest příkopy obehnán a má na sobě několik nejasných lih. (J. Chadt, L. R. VI. 1905, 142.) (Vyobr. čís. 26.)

Topol černý v Lochovicích (Papulus niger). Obrovský topol měl při pařezu 5 m v průměru. Vyvrácen byl při děsné vichřici a bouři 2. července 1905. (L. R. VI. 1905, 158.)

Pět bratrů (smrk) v oddělení »Svícny« v revíru Paseky u Písku. Jest skupina vyrostlá nepochybně ze šišky. Kmen rozděluje se u spodu v obvodu skorém pět metrů měřícím až ve výši 1—2 metrů v pět mohutných ramen k nebi se pnoucích (bývalo jich však sedm) a z těchto jeden má v průměru 51 cm, druhý 49 cm, ostatní: 47 cm, 43 cm, 36 cm; výška 30—32 metrů, krychlový obsah všech »bratrů« 11"12 m3. Zbožní lidé zavěsili na každý smrk po jednom obrázku svatých. (L. R. VI. 1905, 172.) (Vyobr. čís. 28.)

Ořech v zahradě farní ve St. Hobzí na pomezí Čech a Dol. Rakous. Vsazen dle pamětní knihy farské byl r. 1586 15. července ze zármutku, aby hlásil potomstvu bezpráví, že násilným obřadem nekatolickým pohřbena byla v kostelní kryptě nekatolická manželka Jiřího Zahradnického ze Zahrádek. Velikán měří v prsní výšce průměr 1*60 m, je ve výši 0'75 m rozdvojen v mohutná dvě ramena. Objem 5 metrů, výška 30 metrů a stáří 321 roků. (L. R. VI. 1905, 187.) (Vyobr. čís. 29.)

Lípa vedle silnice u Postupek u Kroměříže. Památná lípa, dle letopočtu 1544 na Božích mukách lze směle stáří přes 600 let odhadnouti. Měří na nejtenčím místě v objemu 5 m, u země jest daleko silnější. Starodávná »Boží muka« postavena jsou na kořenech lípy. Původně rostly lípy tři, z nichž při stavbě silnice však dvě bylo nutno pokáceti. Na blízku