Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.*)

Dub blíže ješovického rybníka u Hrušovan na Moravě. Velký strom, u Němců »Knödeleiche«, obvod kmene 6'60 m, výše až k větvím 55 m, výše koruny 20 m, obvod koruny alespoň 94 m. Dub jest stár přes 500 let. (L. R. V. 1904, 54.) (Vyobr. Čís. 5.)

Dub císařský v polesí pohanském (Pohanská) u Břeclavy na Moravě. Dub císařský stál na severozápadním konci louky »Přední pohanská«. Hráze, které tuto louku obkličují, jsou dle údajů zbytky starého avárškého sídla. Dub byl 32 m vysoký, obvod kmene v prsní výšce měřil 6-85 m, obsah kmene až k prvnímu rozvětvení 30 m3, hmota dřevní ostatních čáslí f s větvemi 24 m3, tedy celkem dřevní hmota odhadnuta byla na 54 pev. metry. Stár byl přes 400 let. Dne 28 března 1895 podlehl větru. Zpracováno z něho 76 m prost, paliv, dřeva (F. Čadil, L. R. V. 1904, 78.)

Dub na Podhradí u Líchnice. Výška 15 m, objem v prsní výšce 8'5 m, rozloha větví 12 m. Ve výši as 1"5 m jest strom dutý. Stáří jeho odhaduje se na více než 500 let. K dubu víže se pověst z r. 1500 o nešťastné Katuši, která dopadena jsouc pod dubem, za živa zazděna byla pro nevěra. (E. Hlaváček, L. R. V. 1904, 85.) (Vyob. čís. 11.)

Dub na silnici do Lanžhutu u Břeclavy. Vzácné stáří. (L. R. VI. 1905, 12.)

Lípa v parku v Hoříně u Mělníka. Dvojnák srostlých lip, 40 m vysoký. (In. Kaftan ml., L. R. VI. 1905, 29.)

Dub na silnici u vápenky u Bítova na Moravě. Vévodí celému okolí. Objem uprostřed kmenu 5'36 m, výška 29 m. Stáří jeho odhadují znalci lesní na 600—700 let. Malíř prof. Zvěřina z Vídně maloval dub ten. (Karel Gärtner, L. R. VI., 1905, 44.)

Vaz „ U matičky" v parku v Jičiněvsi (Ulmtis effusa) na Jičínsku. Jest dle pověsti zbytkem někdejšího pralesa. Stařeček alespoň 800 let starý. Kmen jest úplně vyhnilý a kůry zbaven; umělá kůra z jiných stromů jest na vaz uměle přidělána. Nad dutinou jest stříška, ozdobena křížkem. Uvnitř kmene visí obraz matky Boží s Jezulátkem, a proto lid na Jičínsku jmenuje vaz ten »U matičky«. Jest prý symbolem odumírajícího rodu Šlikovských. K vazu pojí se pověst: Dokud prý se bude ze-lenati, dotud bude hraběcí rod Šliků panovati, jakmile ale strom uschne přejdou statky okolní v držení jiného panstva. (Hubert Chvojka, L. R. VI. 1905, 62.) Dopisy pí. Anny Havránkové, choti kavárníka v Praze,