tyto návrhy k dennímu pořádku s podotknutím, že »výbor — bez závazku __vyhoví dobrým přáním navrhovatelovým, pokud jsou »Zádruze«

jako družstvu obchodnímu proveditelný.« Toto jednomyslné usnesení celkové (názory jednotlivců uváděti mně nenáleží) svědčí, že »Zádruha« ohledně prodeje originálů z důvodů svých setrvává na zásadě volnosti. — V Praze, v dubnu 1908. Jan Beránek.

* Výzva. Chystám knihu o náboženských prostonárodních zvyklostech lidu našeho v Čechách. Běží mi nejen o zpracování tištěného již materiálu, ale i o nové doklady. I prosím zodpovědění těchto i jiných otázek: T. Byt lidu: a) Vnější reminiscence náboženské na stavbách lidu našeho (průpovědi, obrázky), b) Rázovité motivy náboženské ve vnitřním zařízení obydlí (na nábytku, nádobí v obrazech atd.) II. Kterak lid náš slaví přírodu vu spojení s náboženstvím (na př. slzičky P. M. zve květiny . . ., co o ptácích vypráví (hrdlička má pásek kolem hrdla, proč?) . . . lány, vrchy, údolí zve: na př. Mariánská hora . . ., co o hvězdách, sludánkách, kapličkách křížích v přírodě postavených se vypráví. III. Kterak lid náš spojuje práci s náboženstvím, reminiscence nábož. při hospodářství . . ., řemesle . .. IV. Motivy nábož. v kroji lidu. V. Které prvky lidové náboženské při denních zjevech: křtu, úvodu, svatbě, pohřbu, atd? . . VI. Zvyklosti nábož. během roku : V advente, vzhledem k rorátům, co o Mikoláši, báchorkách, lucinkách, peruchtě . . ., o koledách, betlemech . . ., které zvyklosti, písně u kapliček sv. Janských, o poutích. — Račte všude připojiti (1) tomu tak bývalo — či (2) dosud je tak. Nejúčelnější je poptávati se u starých lidí. Ne-li všech, aspoň zodpověd ní některých otázek vyprošuji si v zájmu dobré věci od každého čtenáře do 15. července 1908.

K. Procházka, farář v Slochově, p. Lány v Č.

* Utěšené Panen Babilonských pohádky (hádanky). Ve studii Staročeské pohádky (hádanky), v Praze, 1894 (otisk Českého Lidu) podal jsem přehled sbírek hádanek staročeských i ukázky. Příspěvky další uveřejnil v Če-kém Lidu prof. Jan Soukup. Přehled knížek hádankových, uložených v bibliothece Musea království českého, sestavil jsem v Slavnostním spisu k sjezdu českých hádankářů 1908. Ponejprv v literatuře české tuto upozorňuji, na zvláštní sbírku. Zmínky dvě zachoval Vavřinec Leandr Rvačovský v knize Masopust, v Starém Městě Pražském, 1580. Na 1. 78-79 : »Sluch zjevně ukazuje, jak vnitř žádostí zlou hoří, když jedni druhých ponoukají k rozprávkám, aneb písničkám frejířským, aneb k odpovídání na ty utěšené Panenské, však v pekle složené otázky, jichž také někteří pro špatný zisk tisknouti se nestyděli, aby (p r ý) smích a kratochvil v myslích mládencův a mladic vzbudili...« Nal. 229.: »Povězte mi, prosím, jest-li z vás tu přísedících aneb přístojících jeden, aby, kdyby byl otázán, uměl počet z své víry, aneb jediný žalm Davidův, aneb jedinou potřebnou a spasitedlnou sentencí z evangelium, aneb jiných písem zákona Božího, ven z paměti vyříkati, s těžkém by se nalezl . . . Kdyby se někdo vás ptal na nějaké písně frejířské, aneb šprýmky, aneb