str. 20
střechou kryjí; od statku v zařízení vnitřním jen větší jednoduchosti a chudobou se lišíce, současně s nimi popisovány býti mohou.
Hlavním stavebním materiálem na Nasavrcku je dříví. Chalupy a baráky skoro veskrze jsou dřevěné; statky druhdy rovněž dřevěné v době novější zděným ustupují.
Dnes již ani jediné snad staré stavby na celém okrese nasavrckém nenajdeme, která by od založení svého žádných změn nebyla doznala a která by nám za vzor lidové stavby a za příklad lidového umění stavitelského sloužiti mohla. Ještě nejtypičtější pro horskou část Nasavrcka je statek č. 11 ve Ctětíně, na němž od jeho založení (r. 1792) v základní disposici žádných podstatných změn učiněno nebylo.
Celá stavba »zády« obrácena je do cesty, aby jednak zvědavcům zabráněn byl pohled do světnice, jednak na pracující na dvoře. Špýchar před okny brání proti severním větrům. Způsob takovéto stavby u většiny kmenů slovanských v Cechách byl oblíben; není tedy majetkem pouze kraje nasavrckého a není také důsledně na všech stavbách dodržen. Viz vyobrazení statku z Hodonína (č. 3) a vyobrazení baráku ve Vížkách (č. 4), vyobrazení stodoly ze. Svídnice (č. 5).
Nejvíce si dali tesaři záležeti na 1 o m e n i c í ch. Ač naše lomenice z daleka turnovským, polabským, ba ani hlineckým se nevyrovnají přece je na nich viděti, že tesaři snažili se umění své k platnosti přivésti, a najdeme dosud pěkné vzory lidové práce a lidového umění- Viz vyobrazení lomenic č. 6—9.
