str. 34
milovníci! — Zdali tolikéž i říci — Nekáže vám srdce vaše. — Cítíc blízké štěstí naše? — Nová, Čechův hanče, rána — Rokem oním jest ti dána; — Rána, jižto k vyhojení — Ni moc, ni lest mocná není; — Rána, jíž být šetřín musíš! — Jedno tak, kdo Cech jest, zkusíš. — Dika tobě na nebesích! — V českých městech, vsích i lesích, — Věčná bude rozléhati, — Na oltářích plápolati. — Viděls dlouho naši zemi, — Mezi národy jak všemi, — Na pní byla ulehčína, — V nivec, v posměch uvodína. — Viděls její protivnosti, — Jejich hánců bezbožnosti ! — Všeobecné tvé tím zdali — Lásky neuražovali? — Zdaž Růh neměl otcem naším — Zahanbitelem být vaším? — Ha, již skrze mnohá léta — Před . očima jich i světa — Chvalné skutky prokázala, — Tak své ceny dokázala — Česká země, Udatnosti, — Věrnosti, jižs neměl dosti — Hanče? Pohleď! pohleď nyní, — Čech co od loňska již činí! — Ty pak otče milostivý, — Ty jsi soudce spravedlivý! — Vložíš ve své svaté váhy — Jich i naše činy! Záhy — Čechův sláva obhájená — Bude záhy obnovená ! — K každému hlas Fámin došel, — Ježto vešken svět již prošel, — Jaké provodili zlosti — Francouzi, a ukrutnosti, — Vpadše do sousedských zemí. — Světe svědč! Zdaž mezi těmi — Měl kdo tolik srdnatosti — Aby vyšel vstříc té zlosti? — Zdaliž všickni nejektali, — Pomoc z Rakous nečekali? — Teprv částka z nich se vzteklá, — když jim do úst voda tekla, — když již zřeli jedno býti, — Mečem nebo hladem sjíti. — Nikdy by se nepokusil — Francouz, kdyby nebyl zkusil, — Že se sousedé ho bojí, — Ruce v kapsách, v koutě stojí. — Toť je reky učinilo, — Cestu k Čechám proklestilo! — Ha! proč, zbůjníci! ne dále? — Ovšemt přišli jste až k skále, — K skále, k dobytí jenž není — Pro všech myslí sjednocení. — Uzřevše teď nepřátelé, — Líných zemí
zmocnitelé, — Že se všecko připravuje, — Co jen horlivý Čech sluje,— Jakdí jeden vše své jmění — Pro své vlasti obhájení —Otci svému obětuje, — Reky České ozbrojuje, — Otvírá své obilnice ; — Jak i skrbec pokladnice — Své též pro vlast vyprazdňuje,— Ztráty své nic nelituje ; — Kterak opět staří, mladí, — Jimž i ženy, panny radí,— K zbrani mužně pospíchají, — K slávě se, neb k smrti mají: — Rychle táhli odstrašení — Zpět, a k svému zahubení ! — Čechové však nepřestali — Od strašení! Odeslali — davy rekův če-
