Odchylky řeči lidové na Blatensku.

Mnoho rodin v Blatné má své příjmení Ládr aneb Rádr, a tato jména se často i v jedné rodině zaměňují. Správné prý jest Ládr, příjmení vzniklé z některého jazyka románského (ladrones) podobně jako příjmení několika zdejších rodin Fontánů.

Jak již z předu řečeno bylo, nejsou všecky odchylky tuto uvedené po celém okrese všude stejné, tak na příklad někde říkají odsouvajíce k: de m. kde, do, dy. jinde zase zaměňují hlásku k hláskou h, a vyslovují táž slova: hde, hďo, hdy (také: hda).

S vyslovením dvou sykavek po sobě následujících aneb se zřetelným vyslovením větší skupiny souhlásek se tady lid příliš nenamáhá, buď některou hlásku vypustí aneb ji jinou pohodlnější k vyslovení nahradí, na př., bej zelí, přej zeď, proj za nás, bejzubý, sechtře, rochcestí, chčasný m. šťastný, chčestí, pachce m. pasce (pasačce), kanafachce m. kanafasce (sukni), šlatec m. svlačec, vochce m. ovce, schoř m. tchoř.

Jindy zas lid vytvořuje skupiny souhlásek, kde jich spisovný jazyk nemá, na př.: péct m. péci, říct m. říci, moct m. moci.

Malá děvčata jmenují krátce přidávajíce ke kmeni otcova příjmení koncovku če, při čemž předcházející měkkou souhlásku v tvrdé ch zaměňují, na př.: Hovorče, otec: Hovorka, Benechče (Beneš), Antochče (Antoš), prachče (pražce), t. j. dítě z Prahy, nejčastěji z nalezince.

Zvláštní hlásku, které nelze napsati ani samostatně vysloviti, přidávají tady za příslovce ne —, nejbližší snad je hláska k, jak tomu svědčí rým popěvku: ^Kominík má flek, kominice ne —, kominík ho potřebuje, dyž komíny vymetuje, kominice ne —«*)

Odchylných slov v krajině zdejší lze hojně zaznamenati; řada slov, která následuje, není ještě daleko úplný jich výčet. Lina, lijavec; baba, plemenná husa; fofr, vichr; pant, závěs; loch, sklep; ponebí, půda; kolec, kolečko; tratar, trakař; plužňata, kolečka od pluhu; petrolena n. petrola (žensk. r.), petrolej; vodr, patro; bandora (žensk. r.), brambor; Mana, Marie; sosna, borovice; smrčka (žensk. r.), smrk; břasa (žensk. r.) vřes; náves (žensk. r.), návsí; proccství, procesí; kytka, květina; calta, placka; vrkoč, pletenec; veselka, svatba; chleba (v 1. 2. i ve 4. pádě), chléb; černá jahoda, borůvka; výšiny n. výše, rákosí na pokraji rybníku; zá-kampí, místo ve stínu, chramostejl, hranostaj. Samotnej, osamělý; rezavý, žhavý, stejnavý. Zaseje, zase; tepřiva, teprv; nejčko, ničkont, nyní; kór moc, velmi mnoho; holt, jistě (slovo »holt« za řeči velmi často přichází