Předchozí 0077 Následující
str. 60

im Deutschen Reiche und in seinen Grenzgebieten. Herausgeg. vom Verbände deutscher Architekten und Ingenieur-Vereine. Mit historisch-geographischer Einleitung von Ditrich Schäfer. Text mit 548 Abbildungen. Atlas mit 120 Foliotafeln, Dresden, 1906, 4°, 333 str. — Das Bauernhaus in Österreich-Ungarn und in seinen Grenzgebieten. Herausgeg. vom Österr. Ingenieur-und Architekten-Verein. Mit 64 Abbil. im Texte, 6 Texttafeln, 78 Foliotafeln und 1 Landkarte. Wien und Dresden, 1906, lex. 8°, str. 224. Pravidelně referuje o novinkách tohoto druhu berlínský Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, red. J. Bolte.

Směs.

* Vyvěšování praporce o posvěcení chrámu a o výročním trhu. Jesuita Leopold Fabritius srovnává r. 1761 v kázání na den posvěcení chrámu vyvěšování praporce o tomto dni a o výročním trhu : »Posvěcení chrámu Páně zdá mi se býti co nějaký jarmark aneb vejroční trh ; na vejročním slavném trhu svět vykládá své zboží na prodej, a lidé odevšud se scházejíce kupují ho za peníze. Při posvěcení chrámu Páně Bůh vykládá zboží své dobroty a mnohonásobné milosti a lidé scházející se na tu slavnost kupují to zboží prosbou a modlitbou ; při vejročním slavným trhu v některých městách vystavuje se na věži praporec, v jiných na jiném místě vystavuje se meč, na znamení, že každý může svobodně prodávati i kupovati; při posvěcení chrámu Páně vystavuje se také na věži praporec, na znamení křesťanské svobody a duchovního kupčení.« (Mravná naučení na všecky vejroční neděle atd. I. Praha r. 1761. 277.)

    Jan Soukup.
* Věnec slaměný. Čtu v radním zápisníku nymburském' o schůzi 18. Aprilis 1752 za předsednictví konšela Vácslava Sádla: »Actor (žalobce) Jakub Puchler proti obeslané Ludmile Kmínkové jménem dcery stížnost vede, že by na sv. Vincence jeho dceři jakožto královně slaměný věnec byla odeslala, za lehkost a potupu své dcery požívá. Obeslaná na odpor jest a průkaz toho žádá. Že actor toho provésti nemohl, v pokoji svatém pozůstávati nařízeno jest.« Ještě přihází se na venkově, že při oddavkách bývá nevěstě zelený věneček s hlavy stržen, nemá-li na poctivost nároků. Ženy a dívky rozlícené pokřikují na ni před kostelem : »Tobě patří věchet! Vezmi na se věnec slaměný!«    J. Hojsák.
* Aby se po nebožtíkovi nestýskalo. Byl jsem na pohřbu své příbuzné, selky ve Chvalíně u Roudnice. Před pohřbem stála rakev na dvoře na 4 židlích. Když po obřadech dána byla rakev na vůz, ihned přítomná stařena všecky čtyři židle položila tak, že horní kraj lenochu a přední kraj sedadla dotýkaly se země. Při návratu ze hřbitova do statku spatřil jsem židle již opět postavené. Na dotaz, proč tak se stalo, odpověděla stařena: »Aby se jim ve stavení tak nestýskalo.«    Ant. Mojžíš.

Předchozí   Následující