stranách od shora až dolů, pro den sváteční; bohatí nosili černé manže-strovky. Kalhoty upevňovaly se řemenem; šel-li bohatý sedlák na trh, přes pruclek uvázal kožený opasek, brky a hedvábím vyšívaný, uvnitř penězi »nacvokovaný«.

Punčochy mívali muži v létě i v zimě bílé, dle potřeby bavlněné nebo vlněné. Také obuv řídila se počasím. Všedního dne v létě chodili bosi, ve svátek oblékali nízké střevíce s praskama nebo polou-botky, v zimě vysoké u herky, jejichž holinka vpředu sáhala téměř do půl stehna a vzadu byla hodně vykrojena, aby při chůzi nepřekážela.

Nejsvrchnějším oděvem mužům chudším byl dlouhý soukenný plášť s 5—7 krágly; bohatí nosili bílé, na zádech i rukávech červeně, zeleně, žlutě vyšívané kožichy buď krátké nebo dlouhé.

Dívky česaly si vlasy nazad, vzadu je podklesly a na skráních dělaly si »klapky«. V létě chodily »vlasaté« nebo nosily pletené čepce s krajkami a vzadu s naškrobenými pentlemi, přes které uvazovaly šátek s červenými květy, t. zv. »sacký«. V kraji svobodnice nosívaly také vínek. Byla to od čela kolem hlavy páska asi 3 prsty široká, někdy i pěkně vyšívaná, která vzadu spojena byla tkanicemi širokými, na způsob holubičky svázanými. Na spodním okraji této pásky byly přišity krajky hustě nabírané a naškrobené. Koralovými nebo penízky zdobenými jehlicemi byl vínek k vlasům připevněn. Do copů, splývajících po zádech, zaplétaly pentle černé nebo fialové. Družičky dělaly si »kudrlinky« pomocí vlásničky nebo smotků papírových a proplétaly vlasy pentlemi červenými.

Ženy vdané česaly se hladce a nosily čepce barevné, bohaté zlaté. Horačky uvazovaly si šatky na pokos nebo nosily čepce bílé, u nichž vzadu byla křidélka a dolů visel fábor. Jen »vočepák«, kterým se nevěsta o půlnoci »vočepila«, býval z dracounu zlatého nebo stříbrného, penízky a barevnými sklíčky zdobený.

Na krku nosívaly • dívky i ženy vdané červené kulaté korale, přes které uvazovaly tylové půlky nebo hedvábné šátky »sacký«.

Košile ženské měly krátké, vyduté rukávy, někdy až na loket široké, krajkami nebo vyšíváním zdobené; u krku stahovaly se na tkaničku.

Přes košili oblékal se laj blik (šněrovačka) různých barev, buď marcelínový, damaškový nebo bílý a vyšívaný. Lajblík šněroval se vzadu. Napřed měl pásek, pod který zastrkovávaly se cípy šátku na krku; vzadu pod šůsky byl přišitý šorčík, senem vycpaný pytlík, aby sukně lépe držely.

Množství sukní byla pýcha ženy i dívky. Sukně bývaly velmi široké a sahaly jen po kolena, asi do půl lýtek, aby bylo vidět bílé punčo chy (v létě bavlněné, v zimě vlněné) a nízké stře ví čky (v létě) nebo poloubotky (v zimě) napřed šněrované. Sukně spodní bývaly línové, bílé, vyšívané; svrchní pak byly ve všední den kanafasové, v neděli »cícový« (zelené), »merinový« (modré nebo zelené) a »sacký« (červené). Také zástěry, fěrtochy, nosívaly ženy i dívky někdy až na 3 lokte široké a to buď bílé, bohatě vyšívané (vyšívání plné i prolamované