na posteli v »baráku« (v šalandě) v rohu vedle koní. Nářadí ve chlévě potřebné, jako dřevěné vidle, železný kopáč na vytahování hnoje, nosítka na hnůj, dřevěné třínohé stoličky a putny stojí vedle dveří; hřeblo, kartáč, koňské nebo volské přístroje visí na dřevěném háku, nejsou-li v síni.

Dvůr ve statku je zdí ohrazený, jinde bývá otevřený; dlážděný není téměř nikde. U záhrobně proti dveřím chléva rozkládá se hnojiště. Jen u chalup stodůlka (mlátěk) bývá pod společnou střechou se stavením obydelným; u statků je stodola samostatná tvoříc s kolnou část ohrady dvora. Až na malé výminky stodol nejnovějších jsou všecky ostatní dřevěné. Roubení jejich děje se podobným způsobem jako roubení seknic, jen lišty zůstanou nevyplněny, aby vzduch měl volný průchod. Stodola má na stranách delších vrata proti sobě, jedny do dvora, jedny na sad nebo do polí ústící. Vrata prkenná, dvoukřídlá (o dvou vrátních) točí se kol oblého sloupku (točna, vrátnice) zasazeného dole do čípku, nahoře do železného oka; vrata zavírají se »na řetěz« (visací zámek). Ježto střecha, došky krytá, je nízká a někdy téměř k zemi dosahuje, vrata pak, aby s vysoko naloženým vozem do stodoly vjeti se mohlo, musí býti vysoká, zdvihá se vazba střech nad vraty a tvoří pravidelné výstupky.

Prostřední část stodoly sluje mlat. Aby nabyl náležité tvrdosti, rozkope se půda motykou, hlína se promíchá s kravským lejnem a hovězí krví a pichem se důkladně upěchuje. Aby byl rovný a hladký, srovnává se plac.ákem; aby nepukal a nedrobil se, znovu polévá se lejnem v hovězí krvi rozředěným.

Mlat prkennou ohradou oddělen je po obou stranách od přísto-důlků (zádení). Nad mlatem je patro, prkna volně r.a trámech vazby střešní položená. Do přístodůlků a na patro dává se obilí odděleně dle druhů. Vedle vrat nebo na oplotění visí na dřevěném háku cepy; v rohu stojí hrábě a hrabice. V době novější zaujímá velkou část mlatu mlátička.

Kůlna, se stodolou nejčastěji sousedící, je pravidlem do dvora otevřená; pod kolnou skládá hospodář své náčiní, jako vozy, pluh, rádlo na oborávání brambor, kolečko, trakař, kosy; nemá-li zvláštní řezárny, stojí pod kolnou (někdy také na mlátě ve stodole) řezačka jednoručka nebo řezačka dvounožová.

U větších statků na dvoře vedle kůlny nebo stodoly bývá vejmen-kářská seknička čili vejminek (vejmněnek). Při hospodářstvích menších je vedle světnice hospodářovy, ač nesdílí-li výměnkáři s hospodářem domácnost společnou. Vejminek bývá chudě zařízen a neliší se od zařízení ve statku leč jednoduchostí.

Před okny Novákova statku je špejchar (špejchárek, sejpka). Podlaha je povýšena o několik schůdků, aby tam bylo sucho. Má dvě oddělení. Do jednoho ukládá se obilí, do druhého upečený chléb, mouka, zásoby potravin, různé drobné a nepotřebné věci, jakož i šatstvo.

Na dvoře je studeň, není-li v zahradě. Roubení je dřevěné a otevřené; aby do studny nepršelo, šikmo od zadní stěny do předu zdvihá