takového z Vás nešťastného navštívili a hojnou pomocí přispěli. Po roce zase -uzavřeli opět tito stavové rustikální kontribuci o více než 500.000 zl. v stříbře ulehčiti a takovou na sebe vzíti, na kterémžto dobrodiní jen Osvícená Švarcenberkská rodina skrze na ní padnoucí příspěvek přes 50.000 podíl bere. Taková a ještě jiná péče těchto šlechetných oudů pohnula zeměpána Českému národa konstituci, t. j. jistý podíl na vládě zemské uděliti. Národ Vlaský odedávna Rakouské říši nepřichýlný taky konstituci, ale ne laskavou péčí pro vlast, ne důkazy pokory a poslušnosti k zeměpánu, nýbrž rouháním proti se tam vynacházejícímu vojsku Českému a ústavům zemským vynutit se snažil, a eihle! zástup voj-ka na 100.000 rozšířil se po této hrdé zemi; i náš přemilý kníže pán se svým jediným kvetoucím synem, tyto dvě se třpytící perlo naší mile vlasti, rychle se tam taky odebrat musel, by jako spoluvůdce hrdost vlaskou skrotiti napomáhal; avšak dlouho to netrvá, a již noviny vypravují, jak deputace z Lombardské země před trůnem císařem pána se kloníce za odpuštění tak hrdého a náruživého jednání prosí. Jakýžto tehdy rozdíl mezi naší vlastí a zemí Lombardskou! Tam sprostá hrdost a náruživost, zde oddanost a mírnost; tam v domách shledaná zbraň Vlachům se odebrala, a do císařských zbrojnic se uložila, zde však naproti tomu se císařské zbrojnice odevřely, aby každému občanu, jenžto pokoj vlasti věrně hájit chce, taková zbraň se vydala. Konstituce se tehdy neudělujo národům tupým neb v rozumu nedospělým: Konstituce se neuděluje národům hrdým, nepokojným, ano i snad buřičům; Turek a Rus (Vy staří občané se snad ještě upamatujete nezdvořilosti a hrubosti ruského ozbrojníka v Čechách?), Turek a Rus, pravím, konstituci posud neobdržel, nýbrž tam ještě panuje štípající knuta a oslrý sančák. Tak dobře, jako žádný z Vás rolníků tupému neb neposlušnému synovi, třebať i nejstaršímu, hospodářství své, ba ani podíl na ňom nepostoupí, jest-li že sám sebe a celou rodinu do bídy a zkázy uvrhnouti nechce; však naproti lomu rozumnému a spolu upřímnému synovi, třeba by i nezletilý byl, podíl na hospodářství bráti nechává: tak taky zeměpán jen rozumnému a poslušnému národu podíl na vládě zemské laskavě poskytne. Po tomto přednesení jistě pochopíte, že konstituce v ničem jiném nepozůstává, než v přiměřeném podílu na vládě zemské. A to jest krátký a spolu pravý výklad znamenitého slova tohoto.

V čem asi podíl na vládě vlasti naši pozůstávati má, mohu Vám z prosby Pražanů vyjeviti, která nejen v radním domě, nýbrž i také v jiných místech k podpisu připravená se nacházela, a kterou prosbu výbor Pražský dne 19. března na den svatého Josefa po mši svaté v Tejnském starožitném chrámu Páně do Vídně před trůn královský přednesl. Dle od král. krajského ouřadu sem zaslaného prohlášení vyvolili sobě Pražané za výbor jmenovitě: Petra Fastra, hostinského na koňském trhu, Bernarta Banzeta, mistra krejčovského, pak mnohým z Vás" dobře povědomého dřevního obchodníka, Martina Brabce a Františka Ditricha, Václava Egra, zámečníka, Bedřicha Ehrlicha, kněhkupce, Doktora Josefa Frice, zemského advokáta, Josefa Halu, kupce, Františka Pštrosa, koželuha, Josefa Kruga,