Předchozí 0144 Následující
str. 125
@S@125 Antonín Dolenský:

Bankocetle a šajny v současných skládáních lidových.

Veliká státní vydání ve válkách napoleonských měla býti nahrazena a státní dluhy zaplaceny vydáním tak zvaného Walliského finančního patentu. Patent, vyhlášený v 9. hodinu před polednem dne 15. března t. 1811, snížením valuty papírových peněz na jednu pětinu způsobu mnoho úpadků hospodářských a existenčních. »Mnoho tisíc rodin o jejich spravedlivé jmění přivedl, a z bohatých rodin chudých a nuzných nadělal, i kterýžto mnozí ze zármutku buďto s smrtí se usmrtili anebo jsouce svého rozumu zbaveni zbláznili se,« píše současný vlastenec Jan Jeník z Bratříc ve svých pamětech1). Při tom připomíná a připisuje ze vzpomínek p. Antonína Brožovského, měštěnína města Slaného, latinskou báseň na devalvací krejcarův z r. 17322) a v tomže rozměru latinské verše na Walliský patent. Lamentace tato nevystupuje příliš ostře proti vládě a státním poměrům jako dále uvedené písně německé3) a prosaické skládání4) v známé formě již za války třicetileté užívané, kdy často buď žalmy neb modlitby byly prokládány jmény osob politických.

Státní dluhy vyžádaly si ještě císařského nařízení roku 1816 a bankocedule (bankocetle) byly nahrazeny šajny (anticipationsscheine), které hodnotou rovnaly se půltřetímu zlatému peněz předcházejících. Ze současných nářků a pamfletů českých zachovala se pouze »Nová píseň o nynějších časích «„ která při své kramářské neumělosti velice dobře naznačuje, jaká změna nastala v životě tehdejším. Píseň byla tištěna bez udání místa a vročení na čtyřech lístcích 32° formátu. Originál jest v soukromých rukou. Podávám otisk celé písně.

Ach již se těšit můžete, upřímní Cechové, jaké časy nastávají, milí vlastencové. — Každý jen sobě stěžuje, že je peněz málo, a to skrze změnu šajnů, v šajnech nám nastalo. — Tak kdo jindy na tisíce a na sta jest míval, velkým pánem a boháčem vždycky se nazýval. — Nyní má sotva padesát zlatých pohromadě, moudře se nad tím rozmejšlí, co má koupit za ně. — Prve mnohý v bankocetlích dluhů si nadělal, vždycky jeden od druhého jen sta si dlužíval. — Nyní když má v šajnech platit, krčí ramenama, jak pak má kapitál platit, když ouroků nemá. Prve všecko


*) Srv. Zíbrt, Zápisky Jana Jeníka z Bratříc v bibliothece Musea král. českého. Časopis Musea král. Českého 1897, str. 305 a d.
2) Lamentatio Bohemiae prohibitorum cruciferorum ad initium quadra-gesimae
3) Eine Andere unter den Titul Glaubensbekenntniss der verschiedenen Religions verwandten, über die Einlösungs-Scheine. Při tom Jeník z Bratříc připojuje cizozemský pamflet »Welt und Zeit, I. Theii der zweiten Auflage 1816« na důkaz, jak i jinde jest též nouze.
*) Noch eine Andere, leider, sehr grob und impertinent geschrieben unter dem.Titl: Vater unser, Ave Maria, Der Glaube.

Předchozí   Následující