Předchozí 0158 Následující
str. 139

jazyku. Svatební šaty uloženy do truhel a jarmar a chodí se »jen tak« v jedné sukni kanafasce nebo tiš tence (barvenici — Slatiňany), kazajce a jupce. Košile je bez krejzlíku a hrubý u ní z domácího plátna podolek. Celo stíní šátek na pokos uvázaný (Kočí, Nákel, Prachovice),. na bosých nohou klepají dřeváky nebo pantofle.

Mladý hospodář nosí usmolené skopovice (kozlovice), režné plátěnky (plandy — Slatiňany), cajkové kalhoty, kazajku čtyrpodnožní: z režných a modrých nití (Bližňovice) nebo kamizolu (Kočí), opelichanou vydrovku.

Před Martinem vytáhnou se dlouhé kožichy a krátké kožíšky.. Nosí je muži i ženy. Staré kožichy mají kolem krku beránka a na zádech vyšívání (Zaječice, Stolany). Zapínaly se na kožené knoflíky a přitahovaly k tělu řemínkem. Zimomřivé babičky nosí kožíšek v zimě v létě. V zimě hřeje, v létě chladí (Chrast). Do božího kostelíčka na-vlékají ženské ještě vatýrku nebo prošívanou p é ř o v k u (Herm. Městec} slepičím nebo kachním peřím naditou. Ušpiněné prádlo pere se obyčejně v pondělí. (V pondělí a úterý hospodyně, ve středu, ve čtvrtek podruhyně, v pátek a sobotu samé svině.)

Jak milo je v zimě u kamen vyhřátých, když venku íouká severák a sníh v poli se prohání. Zvláštní kouzlo mají staré světnice. Koho osud do světa vyštval, ten přečasto v roztoužení kochá se v sladkých na ně vzpomínkách.

Dost těch starých světnic (seknic, jak říkají v Třibřichách, Marko-vicích, Bylanech i jinde) zachovalo se po Ghrudimsku.

Párem malých okének (o šesti tabulkách) sloupkem od sebe od--dělených z návsi a jedním ze dvora dere se bílý den do světnice. Na okénku v karháncích (květináčích) mořská cibule, pelarka, muškát, myrla a břečtan; jako v horách. '

Nízké stěny spočívají na kamenné podezdívce nebo podvalech1 (Nákel); stavěny jsou z tesaného dříví srubovitě s rohovými opěradly (Blansko, Bořice), na čepy (Kočí), na rybiny a úhly ze dní (ío je 90°, Horka, fiestoky). Konce trámů jsou ein kovány (Zaječice). Mezery mezi trámy (fuky) vyplněny jsou mechem (Slatiňany) a mazanicí (hlína červeníce smíchá se s plevami, ouhrabky, řezankou — Skalice, Bořice, Tuněchody, Stolany, Váp. Podol). Aby lépe mazanice držela,, vrážejí se do trámů v mezerách floky dřevěné (Horka, Řestoky). Stěny se pak obílí.

Stropu lehko dosáhneme. Spočívá na několika trámech. Bývá ze stropnič (Zaječice, Prachovice, Slatiňany), prken (Horka), bidel kulane-(Bližňovice). Bidla štípou se na půlky, trhany. Štěpná plocha obrátí sů na půdu. Strop se dříve nebílívál (dosud nebílené stropy mají v Bliž-novicích, Stolanech, Kočí). Bílené stropy stříkají se barvou modrou a červenou (Prachovice, Načešice). V nových staveních ohodí se na rákos.

Podlaha prkenná (kolem zdí cihlová) bývá jen ve statcích a větších-chalupách (Prachovice, Slatiňany, Zaječice, Nákel). V Bližňovicích, Skalici, Blansku, Řes-tokách mají někde půl podlahy prkenné, druhou půlut


Předchozí   Následující