šikmé (svislé) nohy řezané nebo soustruhované. Průčelí stolu (do světnice obrácené) bývalo malováno. Nohy spojují nahoře příčky, dole trnože ve dlabech zapuštěné (Stolany). Vytáhnutí příček zabraňují závlače. Ve stole je truhlík (šuple, šuplík). (Starý stůl mají u Seků v Libanicích a u Vladyků v Honvicích.)

Podél stěn pod okny je široká, hnědě barvená lavice s řezaným opěradlem (lenochem — Bližňovice). V Zaječicích tu a tam v lenochu je katr (mřížkování). Široké nohy z prken vyříznuté mají okraje zoubkované. V rohu za stolem stávala nebo visívala ve staveních bohatších koutní almárka (koutnice). Úzká dvířka koutnice i dvě stěny přední 'malovány ornamentem týmž jako nábytek ostatní. V přihrádkách koutní •almárky ukládány nejčastěji spisy a listiny rodinné.

Dvě židle stávají u stolu (Kočí, Řestoky), dvě u postele (Bližňovice). Deska sedací stužena svlaky. Otvory pro nohy vrtány šikmo. Lenoch nakloněn do zadu. Okolek je zdobně vykrajován a v prostředku pro ruku židli přenášející vyříznut otvor nejčastěji srdcovitý (Vorel).

0 starodávné postele s prolamovanými a malovanými čely i po-stranicemi připravil nás zub času i vkus měnivý. Nohy postelí dnešních jsou čtyrrohé nebo kulaté soustruhované. Slamník (štrůzok) vycpává se dlouhou slámou žitnou a pokrývá prostěradlem (poslamkou, laj-tuchem). Hospodyně až do stropu vystýlá postel peřinami či duchnami (spodnicemi, polštáři, svrchnicemi pěti- až devítiloketními). Sýpek peřím «edraným nacpaný povléká se cejchou kanafasovou. _ Cejchy se šněrují nebo zapínají na knoflíky. Ustlaná postel je ve dne nedotknutelná; někde přikrývá se dekou. Za starých časů ve statcích nad postelemi mívali nebesa (Bylany), s nichž splývala dolů vyšívaná koutnice (koltra, koutra). Několik exemplářů má pí. Boudová v fíestokách, jiné zakoupil (v Kočím) Ant. Šolta pro museum chrudimské. V Kočím a Vejvanovicích užívá se starých kouter jako příkrovů oltářních.

Do police u dveří nebo výklenku ukládá se nádobí (železňáky, liťáky, kafáky, hrnce punclové, plechové, baňky, butelky, mísy, džbány). Lepší kusy, nádobí (porcelán, sklo, cín) vystavuje se v mí sní ku (římse — Bořice, Skalice, Bližňovice) nade dveřmi do přístěnku (Stolany).

Lžíce (žice, žlice), vařečky, sběračky, kverlačky, struhadla věší se na závěsu (rohatinku) na stěně u kamen (fiestoky). Při nich na šňůře visí plechové pokličky. Obrazy (barvotiskové nebo na skle malované — dosud v Bližňovicích, Bořicích, Blansku, Řestokáeh) a kříže věší se nad stůl a nad postel. (Několik obrazů na plechu malovaných — ze 17. stol. — má museum v Chrasti.)

Dřevěná kolečka starobylých hodin dávno děti roznosily a na stěnách tikají teď všude stroje novější.

V lampách svítí se petrolkou (petrolinem). Skřipce pohozeny mezi starým železem, a vyprávění, jak se loučí svítívalo a jak se připravovala, zní jako pohádka.*)