Předchozí 0162 Následující
str. 143

Truhly a skříně měly místo v přístěnku (v sokničce — Bliž-riovice, Boříce). V nich ukládáno bylo roucho sváteční. Vzácní hosté přespávali v přístěnku ve vysoké nastlané posteli (Zaječice). Starý odstupující hospodář vy mínil si pro sebe k užívání sekničku (vejminek — Stolany, Horka, Třibřichy).

Nábytek hotovil se z dříví měkkého i tvrdého. Měkký nábytek se maloval (dosud zachoval se starý nábytek ve Váp. Podole, Řestokách, Kočí) nebo barevným dřívím vykládal. Podklad barevný býval šedomodrý nebo zelený. Truhlář umělec rozdělil si plochu, již okrášliti chtěl, na několik polí. V každém poli obyčejně ve věnečku na větévce pestří se ptáček nebo květina.

Babička na svůj výměnek odnesla si i starý kolovrat (kolourat, koroulat) a přeslici (kozlík). V létě bývaly na půdě nebo v komoře. (Přeslice staré mají v Honvicích u Kalinů, v Libanicích u Seků.)

V zimě vařívá se ve světnici, v létě na síni (Klešice). Tu bývá strop klenutý (Váp. Podol, Zaječice), povalový (Váp. Podol), prkenný (Zaječice). Podlaha síně je v chaloupkách hliněná (Stolany, Načešice, Slatiňany), ve statcích prkenná (většinou) nebo dlážděná (cihlami ve Sto-lanech, dlážkami v Kočí. opukou v Horce, kamenem v Bořících). V pozadí pod otevřeným širokým komínem (Kočí) je ohniště (ohnisko, pecina) z cihel vystavěné (Stolany, Zájezdec, Skalice, Markovice, Bližňovice, Vorel čís. 28). Na pecině topívá se dřívím pod třínožkou a hrncem na ní postaveným (Nákel, Klešice, Načešice).

Ze síně vytápí se pec (pekárna, chlebovka). Ústa její (copoueh) ¦zavírají se plechovými dvířky. Na oheň přikládají se dlouhá polínka; při sázení chleba stojí hospodyně v jámě (Kočí) a svítí si přísvětem.

Kouř třemi copouchy (Topol) odchází do komína. V něm udí se maso, ¦(párky) vepřové. Dobré chuti nabývá uzené, topí-li se odpadky olšovými, drtinami a jalovcem (Stolany).

V síni stává stůl a lavice pro čeleď (Horka, Nákel, Klešice), mandl (Horka), vařenka. Také se tu ukládají vál, škopky a necky. V koutě je žebřík nebo dřevěné schody na půdu (Horka, Stolany, Váp. Podol, Nákel, Načešice) a padací dveře do sklepa.

Do síně padá světlo světlíkem. Dveře jednokřídlové (160 X 100 cm) rozpůleny jsou směrem vodorovným (Stolany, Řestoky, Zájezdec). Dolní část zavírá se závorou, horní šroubovací klikou nebo na t ladící péro (Horka). Za starých časů zavíraly se dveře zámky dřevěnými.*)

Také zavírají se dveře (z venku) na řetízek a zámek visací (Kočí). Kde jsou dveře v celku, tam mají v prapisku (Kleštíce, Stolany) zasazenou branku se šprlením (Nákel), aby drůbež při otevřených dveřích do síně nemohla. Zavírá se na šupák, voko, závlačku (Nákel). Panty dveří bývají dlouhé křížové (Zájezdec).

Ze síně vchází se do komory a do stáje (chléva, maštale), kde


*) Dr. Č. Zíbrt: Dřevěné zámky. »Český Lid« IV. str. 291.

Předchozí   Následující