str. 164
Pýchou, hned od přirození má své panování. Není pak tuto ještě konec posuňkův Soběhrdových. Máť on ještě jiné své dobré tovaryše a bratránky vlastní, sobě rovné, jichžto mysli, rovně jako jeho matka Pýcha jejich nadýmá a pudí je, aby žádnému nebyli poddáni, aby byli pyšní, dvorní, svévolní, chudých sobě nic nevážili, psy sobě více než lidi šacovali, nad nebohými lidmi aby žádné lítosti neměli, psotě a nedostatkům jejich nevěřili, těžkosti jim vyhledávali, práce jejich brali, nové roboty, větší platy
@Iv1@Č. 2. Soběhrd, první syn Masopustův.
vymejšleli, těžší břemena ukládali. Naposledy nahlédl tento' Soběhrd do měst, městeček i do vsí, což jich koli jest, kdež také všudy na zbyt sobě rovných Soběhrdův nacházel, až s podivením k svým tovaryšuom, za sebou jdoucím, pověděl: Zajisté vám pravím, nenalezl jsem takové známosti a přátelství mezi Turky ani pohany. Viděl všady mezi bohatými i chudými, mezi hospodáři i čeledí, veliké množství pyšných, nadutých jako veš kašlících, a jako rohaté svině trkajících, hrdých, nepoddajných, neposlušných, svévolných, zahálčivých, vožralých, netrpělivých Soběhrdův a Darmohrdův, jimiž se více' nechci zaměstknávati.