narozen. Kterýžto jakž se brzo narodil, tak pozdvihl pejchou otce svého a skrz to bouřku a boj v nebi zdvihl, jehož však Michal archanjel a všeckna říše nebeská s otcem i s mateří řetězy ohnivými s nebe do naj-hlubších pekelních propastí svrhli. Odkudž však hned zase za otcem jako drak pekelní vylezl na svět ... A od té chvíle (od vraždy Ábelovy) po všem okršlku světa sváry, nevole, různice, vojny, války, mordy a krve lidské prolévání vzbuzuje. A to všeckno skrze nástroje své, lidi vysokomyslné,

@Iv1@Č. 7. Pochlebník, šestý syn Masopustův.

pyšné, nesnesitedlné, netrpělivé, vsteklé, hněvivé, skrze závist, nenávist, nepřízeň, hněv na různo rozlučuje. Summou, vsteklost a hněv rozum z místa svrhají, a člověka v šelmu vsteklou proměňují, kteráž sama sobě najvíce škodí. Jakož se čte o jednom Vsteklíkovi, hněvem rozpáleném, kterýž proto, že se mu druhý na hřbet pověsil, tak se o to vstekal a chtěl na něm plášť jeho zřezati. Ale nemohl, protože mu ten druhý na hřbetě ležel. I nevěda, kterak jinač vsteklého hněvu svého provésti a onomu pláště zřezati, vytrhv meč, nalehl na něj a sám sebe naskrz prohnal a zabil se, aby aspoň tudy tomu plášť mohl rozřezati. Jest tedy hněv v člověku vsteklém, rovně jako zkalená voda v řece. Nebo jako