str. 177
malují? Všuclyť jest býti, bud v nebi aneb v pekle. Zatím srovnavaj ty se s lidmi, a nech pobožnosti kněžím, kteříž za to platy berou. Tobě zajisté tak pěkně sluší pobožným býti, jako oslu varhaníkem! Nezaneprázdňuj se mnoho pokáním, neb jest to zákon tvrdý a kdo jej může snésti? A také by sobě tím nemálo uškodil, musil by hned raněji vstávati, častěji do kostela choditi, musil by se pomalu ožírati, dobrým tovaryšuom se zoškliviti, a od nich s posmíškem slejchati: »Když budeš v nebi, pomni
@Iv1@Č. 12. Darmotlach, jedenáctý syn Masopustův.
na nás!« Musil by častěji střízlivým býti, častěji na Pána Boha mysliti, a mnoho jiného, což se k tomu vztahuje, čímž nechci mysli tvé turbo-vati. A přes to všecknOj by pak pokání zafial, nevíš, počna, setrval-li by v tom. Dlouhýť jest rok, mnohem pak delší všecken čas života. A víš dobře, že lépe jest nepočínati, než počna, nedokonati. Nic ty se na to neohlédaj, že říkají v přísloví, že zeman tak jest řídký a divný v nebi, jako zvěřina v kuchyni chudého řemeslníka: klevety jsou to toliko od některých smyšlené .... Protož nech ty nyní všeho na straně, až přijde Veliký pátek, tu přes ty dni také s jinými budeš činiti pokání, a za tím