více váží, že mohou to lékařstvím svým spůsobiti, aby člověk nikdá nestonal, ale vždycky zdráv byl, až by hodina smrti jeho přišla. A iak víceji chtějí uměti, nežli Šalomoun, ano i nežli svatý Pavel, kterýž i mrtvé křísil, i do třetího nebe vtržen byl, avšak mdlobám těla i nemocem poddán byl; Timotea svého nemohl zhojiti na žaludek, ale napomíná ho, aby nepil vody, než vína v skrovnosti užíval.

Svůj úsudek o bratrstvu vyložil Budovec široce ve svém spisu: Circulus horologii, v odstavci o pseudochemicích čili alchymistech.97) Vychází od stoupenců školy Theofrastovy, kteří touží po kamenu filo-zofském, jehož dotek bude chrániti tělo před každou pohromou a povede duši k dokonalosti, jakou poznali Adam a Eva v ráji před vyhnáním a jež způsobí zlatý věk v Apokalypsi předpověděný, kdy lidé budou umírati tiše bez nemocí naplnivše míru dnů svých. Podobné zásady šířila i fáma fraternitatis, jejímž obsahem se Budovec podrobně obírá a své námitky proti jejímu učení na podkladě biblickém rozvinuje. Na základě svých zkušeností na dvoře tureckém, kde se laké stýkal s Araby, popírá možnost, že by Arabové vynikali ve filosofii nebo v krásném umění nad křesťany, tak že by se tito od nich něčemu takovému mohli přiučiti, čím se bratři ve farně honosí. Arabové neznají ani počtářství, ani hvězdářství a ani zeměpis a samo jméno filosofie jest jim neznámo ; nebo když zvítězilo na východu učení Mohamedovo, nastal všeobecný úpadek v krásných uměních, takže Arabové neznají ani pořad časů oď založení světa. Proto nemohli také nikoho naučiti umění dělati zlato a zachovati lidské tělo bez nemocí, což ani sv. Pavel nedovedl, ač měl moc, mrtvé křísiti a což ani Šalamounovi dáno nebylo, ač předčí svou moudrostí všechny lidi od počátku světa až do jeho skonání jakožto mudrc mudrců v poznání věcí stvořených. Tajemství Božské jest pak sladčí nejusilovnějšího studia knihy přírody, jak hlásá žalm Davidův: Nebesa vypravují slávu Boží, a dílo rukou jeho zvěstuje obloha a bázeň Hospodinova jest žádoucnější nad zlato a nad množství zlatého kamení a sladší nad med i strď.

Sv. Pavel byl vtržen do třetího nebe a mohl by býti proto učitelem všeho lidstva o položení nebes, neboť nikomu jinému nebylo přáno, aby nebe spatřil a opět na zem přišel a s lidmi se stýkal. Měl moc nemocné uzdravovati a mrtvé křísiti a přec nedovedl Timotea, jehož jako syna svého miloval, uzdraviti, nýbrž dal mu pouze radu : Nepij již více vody, ale užívej vína pro svůj žaludek a své časté nemoci.

Prorok Isaiáš, který věští slavný příchod Kristův : Krále v okrase jeho uzří oči, praví sice, že po zhoubě světa nastane sláva Siona, kdež nebude ani nemocí ani hříchu, avšak odkud by bratrstvo své umění mělo ? Není to šálení se zlatým věkem ? I když souhlasí s názorem, že svět v brzku ztráví oheň, přece nemůže uvěřiti, že by nastalo takové