Nápisy na cukrovinky z první polovice XIX. stol.

Podepsaného dotazují se často z kruhů čtenářstva Českého Lidu, kde by našli kratičké průpovědi, milostné, vlastenecké, zádumčivé i šká-dlivé a pod! Pravidelně odpovídal podepsaný delšími listy, kde vypisoval podobná krátká rýmování, upozorňoval, odkud by se vypsati daly atd. Částečně vyhoví podobným dotazům tento článek, kde jsou opsány veršíčky rázu vlasteneckého i milostného z proužků, jimiž byly cukrovinky (cukrlata) ovinovány a jež podle nálady a náklonnosti mladí lidé si dávali na poutích a jarmarcích v dobách starších, jak posud jako podařené i naivní projevy lásky i přátelství. Rozumí se, že cukroví z papírků těchto se snědlo, papírek se zahodil a s ním i nápis veršovaný. Veršíky tyto žily jako jepice, den, krátkou dobu a pak se zahazovaly. Tím vzácnější jsou dvě sbírky těchto nápisů, jež se zachovaly v bibliothece Musea království Českého.

První pod signaturou 69. d. 63. zachovala se pod názvem »Cukrovinky« jako sbírka pro pernikáře a cukráře, v takové úpravo, aby se mohly proužky rozstříhati a nalepiti na cukroví. Obsah jsem již naznačil. Veršíky vzbuzují vlastenecké nadšení kostrbatými, násilnými rýmy, a poskytují zamilovaným příležitost projeviti tištěnými rýmovačkami, co kdo cítí pro druhého, co chce říci o pocitech milostných vážně i žertem, vtipem. Skladatel není udán. Některé veršíky jsou prostě vybrány z.pří-, sloví a písní lidových, jiné z básní souvěkých vlasteneckých i milostných. Sbírka tato tištěna kolem polovice věku XIX., jak svědčí úprava tisková i řeč a tendence zejména vlasteneckých veršíků.