.

V první z" těchto tří písní rythmus svítáníčka opakuje se vždy úplný, tak že oba oddíly končí lehkou poslední dobou (viz píseň »Já bych sol za milou« v oddělení a) této- úvahy*) ; v druhých dvou jest rythmus ten ke konci každého oddílu neúplný, zkrácený. Všechny tři písně jsou melodicky úzce příbuzné vespolek. Píseň třetí jest melodický variant písně »do kolečka« dříve uvedené: »Má hubičko, šocriičko«. Druhá část písně první jest pak variantem druhé části písně třetí aneb oné »Má hubičko«, druhá část písně druhé pak variantem první části písně třetí (aneb písně »Má hubičko«). Máme tu zajímavý příklad vzniku písní lidových kombinací motivů z písní starších. Písoň třetí jest tu jakýmsi prototypem, z něhož první i druhý oddíl přejat s malými změnami do písní nových. Píseň »Má hubičko« vyvinula se patrně přímo z tohoto typu, jsouc jakýmsi jeho zdokonalením a obohacením (na př. opakováním furiantského motivku v druhé části písně). Ovšem nesnadno říci, zdali tento prototyp theoretický také historicky byl dřív; možno, že naopak vznikla píseň třetí kombinací druhých dvou částí písně první a druhé, tedy postupem opačným. Přihlédněme k textům.

Píseň třetí, variant písně »Má hubičko« má u Erbena dva texty jednoslokové, obě rázu vojenských vzpomínek.

@BSA@

»Když Prus do Čech mašíroval, Prahu mu zavřeli,

von nepřestal do ní házet, až mu vodevřeli.«

@

Jest jakousi historickou vzpomínkou, možná, že první slokou delší písně historické (takové písně bývají dlouhé, tvořené za dob společného odpočinku při službě vojenské). Druhý text

Melodický variant této písně (a tedy i písně »Má hubičko«) našel jsem na Klatovsku (v Stobořicích) s jiným textem, význačným pro druhou