str. 278
skupinu těchto písní: děvče volá na orajícího chlapce: Tím vytvořen textově přechod z první skupiny do druhé.
.
0 dalším textu bude později řeč.
Druhá píseň poskytuje zcela nový motiv, rázu epického. Jest to známý děj o žnečce, jež se požala a vykrvácela dříve než pomoc přišla. Motiv tento, zpívaný i několika melodiemi jinými (nejnovější z nich jest s predlaktím), význačný jest oslovováním kosa. Dva texty Erbenovy jsou částečně shodné ; první začíná :
Když jsem já šel kolem lesa, byla velká rosa, sedl jsem si pod stromeček, poslouchal jsem kosa.
Kose, kose, černý ptáčku, ty líbezně zpíváš, všecky panenky s trávy jdou, ty se na ne díváš.*)
|
Druhý text Erbenův pokračuje :
Všecky panenky s trávy jdou, jenom jedna nejde,
ona se tam posekala ona jí krev ujde.
|
Erbenovy, oba texty spokojují se v dalším jen voláním doktora. Textový variant (z Chodska) mnou zapsaný uvádí i osud žnečky :
Zapřáhneme koně vraný, pojedeme pro ni. —
Než jsou do háje přijeli, ono bylo po ní.
|
Aby obraz tohoto druhu probíraných písní byl pokud možno úplný, třeba přibrati k Erbenovo sbírce též starší Rittersb erko vu. Tam jest písní s rythmem »svítáníčka« celkem 5 mezi 300, totiž č. 15, 105, 108, 241 a 289. Tři první jsou varianty Erbenových (vlastně obráceně!), čtvrtá shodná ; pátá se ve sbírce Erbenově nevyskytuje.
*) Variant známý : ... co ty tady děláš ... ty tu na ně čekáš. Také touto slokou se velmi často začíná.
|
