8. Dejžme mu díky povinné, kuku: že to nařízení z Vídně, kuku: vyžádal od země pána, aby byla pamět psána, kuku, kuku, kuku.

9. Kteroužto naši potomci, kuku: mládenci, panny i starci, kuku: budou mít pro vyražení, ve všelikém zarmoucení, kuku, kuku, kuku.

10. A tím vzpomenou na předky, kuku: na prabáby a pradědky, kuku: Bože, dejž jim slávu věčnou, žádáme láskou srdečnou, kuku, kukuv kuku.

Podávám abecední přehled písní, zapsaných slovem i s nápěvem v této rukopisné sbírce a poznamenávám odkaz na Bibliografický přehled národních písní, kdež podle uvedené strany najde se a zjistí, kde píseň, které se týče, byla již tištěna nebo po rukopisech zapsána.

Adie má, nejmilejší, pěkně se ti poroučím str. 50. Srv. Zíbrt,. str. 132. — Adio adio marný světe, jak se lo v tobě divně plete str. 28. — Ach! co se to se mnou děje, považ každé stvoření str. 115. Srv. Zíbrt,. str. 146. — Ach! já osamělá, otce matku nemám str. 72. — Ach! já ztrápený, v světě stvoření, kam se obrátit mám str. 11. Srv. Zíbrtr str. 134. — Ach! můj Bože dobrotivý, ach můj Bože dobrotivý str. 117. Srv. Zíbrt, str. 134. — Ach ouvej náramní, bolest mám hlavy str. 59. Srv. Zíbrt, str. 135. — Ach! zdált jest se mi v noci sen, kuku: že jest můj milý přišel sem, kuku str. 9. Srv. Zíbrt, str. 135. — Andulko, schovej se, vojáci jsou v lese str. 53. Srv. Zíbrt, str. 138. — Až tam pojedete okolo vrat, zkazte mou milou pozdravovat str. 34. — Co mám za trápení, pro mé potěšení str. 118. Srv. Zíbrt, str. 177. — Což ti sediaci mnoho zkusejí, když na robotě dříví vozejí sir. 20. Srv. Zíbrt, str. 278. — Dvanácte panen usnulo, pro lásku svého milého str. 98, 51. Srv. Zíbrt, str. 157. — Do vozu sedala, s matkou se žehnala str. 95. Srv. Zíbrt, str. 157. — Fiala vonné kvítí již se rozvinuje str. 105. — Hořela lípa hořela, pod ní má milá seděla str. 24. Srv. Zíbrt, str. 169. — CHtíc aby spal, vinšovala miláčkovi str. 101. Srv. Zíbrt, str. 173. — Já jsem holka mladá, vdala bych se ráda str. 27. Srv. Zíbrt, str. 175. — Já jsem zeman, chleba nemám str. 37. Srv. Zíbrt, str. 176. — Já mám chaloupku na vršku, bez došku, roztrhanou str. 33. Srv. Zíbrt, str. 178. — Já nešťastná, zarmoucená, na tom světě str. 74. Srv. Zíbrt, str. 134. — Já služebník pravím řkouce, na místě matky, i otce str. 79. — Já tu nebudu, věru nebudu, nebudu tu sloužit str. 24. Srv. Zíbrt, str. 181. — Já želím želte nebesa, kuku: a všecka zemská okrasa, kuku str. 10. — Jen jednou v roce, jdeme k muzice str. 124. — Jestli to pravda nebo ne, že jest můj milý na vojně str. 48. Srv. Zíbrt, str. 182. — Již jest čas na podzimku, již jest čas k otavě str. 39. — Již jest se mnou veta, již jdu z toho světa str. 129. — Již vás opouštím, tatíčku, i mou rozmilou matičku str. 84. Srv. Zíbrt, str. 184. — Káča má, Káča má, šněrovačku s prýmama str. 110. Srv. Zíbrt, str. 185. — Kde já sládek, tu je mládek str. 60. Srv. Zíbrt, str. 187. — Kdes, holubičko lítala, ach lítala str. 99. Srv. Zíbrt, str. 187. — Kdo žaluje vždycky, není přítel lidsky str. 47. — Když jsem byl mládencem, chodil jsem pod věncem str. 1. Srv. Zíbrt, str. 189. — Když jsem jšel okolo domů, kde má milá přebývá str. 113.