J. Němečka Staré světské písně r. 1820.

V Bibliografickém přehledu českých národních písní, r. 1895 vydaných od III. třídy České Akademie, upozornil jsem na ruch sběratelský na začátku věku XIX., roznícený úředním rozkazem z Vídně, podporovaný snahou tehdejšího gubernia v Praze. Ovocem tohoto ruchu také byla sbírka v Sadské, jejíž název jsem uvedl v jmenované knize na str. 19. s poznámkou, že p. prof. Dr. Ot. Hostinský podá rozbor této zajímavé sbírky,, obsahující celkem 87 písní.

Majitel sbírky, spisovatel a redaktor Jaromír Hrubý věnoval rukopisný tento sborník bibliothece Musea království Českého, kdež se chová pod signaturou V. č. 15. Název: Staré světské písně pro pamět sepsané, abychom o předkách našich věděli, jak v bázni Boží veselí bývávali, a nyní na oblíbení dvorské vynasnažil se pán radda Jan Němeček, cis. král. kom. města Sadský, jakožto direktor společnosti muzikantské, skrze Jana Tadeáše Plačka, v ten čas v chudým domě obývajícího, tuto sepsati, a skrze pana školního učitele Václava Picka vynotovati a vejpis z nich v čisté vazbě zlatem bort položený, skrze slavný král. krajský ouřad a vysoce slavnou gubernium do Vídně k císařskému dvoru odeslané jsou. Leta Páně 1820. Kniha má str. (8), 130, (5).

Hned na ). strano bez dalších výkladů začíná se píseň: Když jsem byl mládencem a pokračuje se do strany 130. Na str. (131): Registřík,. podle kterého nejprve tuto vyznamenané písně, které a kolik do Vídně odesláno jest, a ty nyní jedna podruhé jdou, v tamní do Vídně odeslané vazbě, totiž ... Na str. (133): Tuto zase, jak v této přítomé vazbě jedna po druhé k nalezení jsou k zpěvu . . .

O sběratelské činnosti, jak sbírka tato vznikla, podává obrázek poslední písnička, uměle složená, na str. 130, s názvem »Přídavek k paměti«, zpívá se jako na str. 9.:

1. O tyto písně snažil se, kuku: aby tuto sepsaly se, kuku: Zvlášť pán rada Jan Němeček, a spisoval je Jan Plaček, kuku, kuku, kuku.

2. Pán školní učitel první, kuku: Vácslav Picek každou písni kuku: dle starých not vynotoval, aby každý pamatoval, kuku, kuku, kuku.

3. Jak jsou si až i od sta let, kuku: dávávali si hrát velet, kuku: naši předkové rozmilí, když jsou kdy veselí byli, kuku, kuku, kuku.

4. Tito tři jsou je sbírali, kuku: některé v pamětí měli, kuku: a tak tu práci zřídili, starý písně tu sepsali, kuku, kuku, kuku.

5. Abychom my našich předků, kuku: měli písně pro památku, kuku: jak oni sobě zpívali, když na světě živí byli, kuku, kuku, kuku.

6. Pán Jan Němeček řečený, kuku: v společnosti muzikálni, kuku: jsa direktorem muziky tu přeci zaplatil taky, kuku, kuku, kuku.

7. V vážnosti budiž ten člověk, kuku: který vzpomněl na starý věk, kuku: a pohnul s námi se všemi, v naší milé české zemi, kuku, kuku, kuku.