Předchozí 0421 Následující
str. 402

Do Českého Lidu přibíráme rýmování o peci na přepalování žen na mladice jako doklad, jak se bavili staří na svých besedách vtipnou povídačkou a jak při posměšku o snaze žen omladiti se nezapomínali na fmtivost dědků, kteří by byli rádi také zkusili účinek omlazující peci, protože babky omládlé již starochy pak zase nechtěli a toužili po mladších jonácíeh. Otiskuji tedy doslova:

Patř každý, jak toto velké umění,

že se staré baby v mladice mění.

Kdožs mladý astejskáť se s starou babou,

nepohrdejž tohoto mistra radou:

Z mladosti jsem k tomu chuť měl,

bych mnohé krajiny projel

a skúsil, jak na světě jest,

snad že mi to přinese čest.

I dám se přes moře, vody,

chtíc vidět mnohé národy,

kroj, správu, mravy i ctnosti,

čehož jsem uhlídal dosti,

mezi křesťany, pohany,

jezdiv někdy s kupci, s pány.

Potom pak Času jednoho,

přijdu do města pěkného,

kdež byla kupectví mnohá,

myslím sobě vždy jak moha,

bych se mohl dál vypraviti,

slyším tu kupce mluviti:

Jeden chtěl do Arábie,

potom pak až do Indie.

Tu jsem hned s nim o.to jednal,

by mne také s sebou tam vzal.

Připoví to učiniti,

po dvou dnech mám se strojiti.

I takž sedneme do lodí,

moře nám neštěstí zplodí:

A zbouří vítr proti nám,

nás s lodí obrátí jinam.

Žene až k veliké skále.

tu se nám šíř nenadále

ztroskotá hned o tu skálu.

Já vskoěím na iod'ku malú,

vlny mnou s ní tak zmítaly,

a předce vždy dále hnaly

blízko k ostrovu jednomu.

Tak jsem byl jistě rád tomu,

co bych se znovu narodil.

Vyskočiv, loďky odhodil,

nevěda tu cesty žádné,

ni který pán na něm vládne.

Na vysoké dřevo (strom) vstoupím,

a na všecky strany patřím,

i vidím při jedné straně,

velký dejm, oheň náramně.

Upřímo se hned k němu dátn,

tu velikou pec uhlídám,

an k ní lidé pospíchají, někteří i berly mají, ze vsi, z městeček, se všech stran. Myslím však tu u sebe sám, že by jim,slavnost nastala, a nějaká se oběť dala. Když pak k ní málo blíž přijdu, spatřím dost starého lidu: Nejvíc pohlaví ženského, starých bat věku sešlého. Mnohé nemohly choditi, musily se dát voditi. Jiné na kolečku vezli, některé na zádech nesli, k peci s nimi pospíchajíc, všechněch mistru dodávajíc, kterýž je tu přepaloval, dost mistrovství ukazoval. Která vrchem v tu pec přišla, ve dvou dnech zas mladá vyšla. Muž mladý chtíc mladou ženu, hned starou dal v tu proměnu. I starý též, jenž chtěl mladou, dodal tomu mistru starou. K tomu tři kopy od díla, brzo ona mladou byla. A jakž nahá vyšla z pece, hned ji zas v šaty obleče. Vezme jí k tanci za ruku, muž na ní přestat do toku. Dobrou chvíli se tu dívám, jednoho kmete uhlídám. Ten se tak pěkně přistrojil, hlavu svou sobě oholil. Začernil i své šediny, a fousy měl přistřižený. Okruží velké sebrané, nohavice merhované, jakoby se měl ženiti, moh raději kuklu vzíti, nežli tak pěkné odění. Ten pospíchal k pecí velmi, vez v kolečku starou babu, chtíc _s tím mistrem bráti radu, aby z'ní též byla mladá, ač ona tomu neřáda. Nechtíc se dát přepáliti, počala se tu šklebiti,


Předchozí   Následující