str. 455
11. Mnozí v lesích se ukryli, tam je granáty postihli, někteří utonuli, stromy byli sporáženi, všecky obce vyprázdněni, ohněm místem splanuly.
12. Spousta hrozná tam v té straně, zápach umrlčí tam vane, bolné stopy k spatření, lidé co stínové smrti, již se vracej ve své byty, ouzkostí každý chřadne.,
13. Češi, vemte si to k srdci, k Bohu obraťme své oči, by byl dárcem pokoje, aby smířil mocnářové, popřál nám pokojné dnové pro národy oboje.
|
Modleme se za svatý mír a za padlé hrdinové pětkrát modlitbu Páně a: Bůh slyšel hlasy dítek svých, živým svou pomoc dal a mrtvé do slávy nebes vzal. Patisk se vyhrazuje. Tiskem Steinhausera a Nováka v Praze 1866.
II.
Zpomínka na 18. prápor našich myslivců v roku 1866. Sepsal a na svůj náklad vydal František Žáček v Podskalí čis. 392. Praze 1866. Tiskem tiskárny Jana
Spurného.
1. V nynějším to krátkém Čase, velká válka udala se,
české nivy její plémě, jsou velmi silně zhubené.
2. Tam u Mnichového Hradce, stálo vojska na tisíce, zvlášť myslivci praví reci, byli to lvové zuřiví.
3. Veškerá zbraň silně hřměla, zvláště velká krutá děla, kouíe strašně všude perou, myslivci vzdor k nim se berou
4. Hrdinsky stále bojují, Prusům silně odporují, nejvíce naší rodáci, hrdiní naše Pražáci.
5. Předtuchu již o tom měli, když se z domovem loučili, m nice, že by matku otce, bratry sestry nezřel více.
6. Praha trudem silně vřela, když raněné prvně zřela, po myslivcích stále touží, jich nespatří, teď se souží.
7. Otec máti se tu snaží, běží rychle do nádraží, by lásku svou dokázali, synu rány obvázali.
8. Nalezli-li, ach tj Bože, jaké měli velké hoře, když zří syna raněného, od bolesti strápeného.
9. Mnohý viděl milku svojí, kterak pro něj slze cedí, praví: Neplač dítě moje, to byla vše Boží vůle!
10. On pak v největší bolesti, roní lásky slze slastí,
že zřit může otce máti, milku sladce políbiti.
11. Nestratil jsem moje jméno, činil jsem co přikázáno, hájil vlasti svaté práva,
o čemž bude zpráva dána.
12. Však i na budoucí časy, vyjdou z lidu chvalné hlasy, jak byl osmnáctý prápor, Prusům ze Sasy na odpor.
13. Majít na to také práva, nezhyne jim nikdy sláva, pro vlast mužně bojovali, králi život darovali.
14. Praví: Buď králi čest chvála, jimž svoboda nám zavála,
k blahu naší české zemi, by stálo v slávě vše plémě.
|
|
