Předchozí 0080 Následující
str. 63

dokladů a velice rád bych měl také výtisk Vašeho časopisu. Posílám Vám mimo to doklady, které mám již z České literatury: 1. 1399. Ackermann Joh. (Der Ackermann auss behme beclaget den tod seyner frawen), Ausgab. in 1877 von T. Knieschek, Bibliothek Ver. Geseh. Deutsch. Bohm. II., p. 6. Prag. — 2. 1532. Bernhardus P., Věra atque brevis descriptio Virgulae Mer-curialis, eamque módo preparandi, pro ut eam invenit atque eius mini-sterio multos thesauros detegit R(everendus) P(ater) Bernhardus Ord. S. Franc, Pragae. — 3. 1676. Hirnhaim (Hieronymus), De typho generis humani, Pragae, pp. 78, 114, 179. — 4. 1854. Houšky J. V., Druhá sbírka pověr národních v Čechách. Časopis Českého Musea, roč. XXVIII. p. 533, § 3. v Praze. — 5. 1854. Ipolyi Arnold, Magyar Mythologia, p. 402. Pěst. Kniha »Bernhardus* jest prvním popisem proutku. Nemohl jsem jí v žádné knihovně naleznouti a jsem dychtiv ji poznati . . .«

    Č. Zíbrt.

* Zkamenělý sámek u Búsova na Moravě. Lid si o něm vypráví : »Jednou prý bylo skalisko to skutečným hradem, až panstvo vymřelo, zůstala jen babička. Pes a kočka byly její čeledí. I zastesklo se jí tu a proklínala život i zámek, aby věčně zkameněl. Dosud prý lze spatřiti skalním okénkem tu stařenu. Od té doby rejdí tam čerti a jiní zlí duchové, kteří byli vyhnáni svěcenou vodou z tak zvané »Svěcené díry«. Jeden vápeník v noci prý viděl u zámku psa s ohnivýma očima, jak strašně vyl a štěkal. Čerti mají tam podoby koní, ba i raků. Jeden člověk z Javoříčka nesl v noci pytel raků, slyšel, jak se čerti svolávali. I pustil strachem pytel a utekl. Ráno našel v zavázaném pytli jen tři raky.« Viz Viktor Pinkava, Hrady Moravské, Hrad Búzov, v Olomouci, str. 38. Srv. též Dr. Karl Fuchs, Geschichte der Deutschen Ordensburg und Herrschaft Busau, Wien, 1905, 12°, str. XVI, 200 (1), s vyobr.

    Č. Zíbrt.

* Verše s letopočtem z doby Napoleona 1813. V pozůstalosti dědečka Františka Quisa, chirurga v Čáslavi, nalezl jsem tento lístek:



Písmeny MDCCLLVVIII (1813) jsou na cedulce napsány červeným inkoustem.    Ladislav Quis.

Předchozí   Následující