Pervchty z Dušník. Dle vypravování pí. J. Škodové byli dva muži oblečeni za perychty. Chodily na štědrý večer od pradávných časů až asi do roku 1845. Dětem nadělaly velkých strachů. Ubíraly se dům od domu, a kdo se hodně najedl, toho chytily a chtěly rozpárati a hra-chovinou vycpati. Děti zalézávaly až do pecí. Měly na sobě obrácené, chlupaté kožichy a starodávné čepice; na obličejích králičí kůže, které občas odhrnovaly, aby dobře viděly. Rukávy měly vykasány a ruce až k loktům krví potřísněné. , Jedna držela nůž (zabiják), druhá bud škopek neb hrnec na krev; obě nesly hrachovinu.

Perychta v Ředhošti měla na sobě obrácený kožich; hlavu ovázanou šátkem a na hlavě obrácenou čepici (beranici); v botě zastrčený nůž (zabiják) aneb na rameně sekyru. Hůl zahnutou nesla v ruce a na sobě měla řetěz neb zvonky.

Peruchty v Přeliei (dle sekyrníka p. V. Dvořáka) chodily obyčejně tři, a to v advente o sv. Barboru, Mikuláše a štědrý den. Vstoupivše do síně, daly pozdravení a vyptávaly se, zdali někdo neubližuje domácímu lidu a dobytku, jestli nemají v statku učarováno a poslouchají-li děti. Jedna byla bíle, druhá červeně a třetí černě oblečena. Všechny tři měly hlavy velké, ovázané jako turbanem a na obličejích škrabošky. U prvé byl to čepec s mašlemi, u druhé třírohá přikrývka, a u třetí šátek do kulatá uvázaný jako na babku. Na sobě měly všechny tři komže (košile). V ruce nesla jedna nůž a košík; ty druhé měly metly, jimiž neposlušné děti šlehaly. V Pcherách se přihodilo, že docela cizí peruchty hospodáře p. Durasa i hlídače svázaly, stavení okradly a pak zmizely. Odvezly s pomahači lup prý do Smečna. Následkem toho nesměly peruchty již do Pcher odjinud docházeti.

Peruchta z Bechlína chodila o štědrém večeru i s branou po staveních děti strašit, že je vypárá a nacpe do nich hrachoviny, krev že dá do přichystaného škopku neb hrnce a pak ji vyleje ven na mráz. Peruchta byla oblečena jako »barbora«, totiž zahalena v bílé poslamce. Na sobě měla nůši beze dna. Prostrčila hlavu odstraněným dnem tak, že ruce přišly do nůše a dno vzhůru. Vzadu na nůši měla přivázanou hrachovinu ; motouzem. V levé ruce držela dřez a v pravé veliký, dřevěný nůž zahnutý. Ohlašovala se klepáním na okno a bušením na dveře.

Peruchty z Keblic. Večer před štědrým dnem se objevovaly dvě až tři peruchty s metlami a koštaty v rukou. Dětem neposlnšným se hrozilo, že jim břicha rozpárají a že jim tam plevy nacpou. Měly na sobě černý šat bez pasů a černé, vysoké klobouky. Obličej byl počerněn aneb pobílen. Nemluvily a nadělovaly jen skrovně. Obyčejně se přistrojo-vali muži. (Sdělil p. V. Brofta, rolník.)

Peruta v Loucké byla celá červená. Na hlavě měla červenou čapku a obličej byl též červeně nalíčen. V jedné ruce držela pokrvácený nůž a v druhé škopek. Stávala za rohem a čekala na lidi. Mívala za pasem ještě několik nožů zastrčených. (Dle vypravování pí. Hubáčkové.)