dní před pouti přišel ke mě můj pomocník, a oznámil mě, že již má dva párový vozy pro ty najati. Já mu řekl, by byl v neděli ráno v půl šestý v kostele. Sám jsem ještě všechno oběhal, ty paničky i družičky, zdaž se to jistě vše sejde. A na to jsem si na Karlově vypučil ještě k mym jedny červené korouhve, a komže. Na to v sobotu odpoledne, jsme donesli všechny čtyři prapory do kostela, kdež jíž Rodička Boží byla vystavena, a u ní dvě svíce. Ježíšek stál na jednom oltáři a sv. Anna na druhém. Vše již bylo v nejlepším pořádku, že mně radosti nesmírnou v těle mém srdce plesalo.

@NZ@Časové zprávy.

* Selská skutečná svatba . se všemi svyky a obřady lidovými v Praze 1909. Sotva uvěří za 10—20 let čtoucí, že se slavila uprostřed velkoměstského ruchu dne 8. září 1909 v Praze opravdová svatba se všemi smlouvami, obřady, p'sněmi, tanci, říkadly, zvyky, se svatební hostinou, za účastenství neobyčejného na Střeleckém ostrově. Svatbu pořádaly obce Baráčnické. Podle přání slavnostního výboru, aby to byla svatba z Plzeňska, podal G. Zíbrt návod a pokyny. Dostalo se také redaktorovi Českého Lidu zvláštní pocty, že byl zvolen protektorem zajímavé této slavnosti. Šťastným ženichem byl Jeník Vejnara a nevěstou Mařenka Hartmanová, oba z Nuslí. Svatbu předcházelo v úterý večer v bytě rodičů nevěsty i ženicha obvyklé prošení a loučení, jež vykonal tlampač Josef Hanuš. Podle pravdy rádi tu vysvědčujeme, že tlampač Hanuš překvapil všecky velikou znalostí obřadů lidových i dovedností, jak uměl improvisovati podle lidové tradice řečí i písně a muziku. Všechna čest! V šenkovně baráčnické obce nuselské »u Jirsů« následovalo pletení věnečků a ženich s nevěstou prosili za propuštění z obce a župy baráčnické, aby mohli v stav manželský vstoupiti. Slavnostní rychta'-, Ladislav Vilím, promluviv k nim případnou řeč, propustil je, přeje jim všeho dobra, se žádostí, by i jako soused a tetka zůstali obci věrni. Svatba konala se ve středu 8. září o půl 9. hod. dopol. v kostele sv. Štěpána na Novém městě pražském. Svatební průvod vyjel z Černého pivovaru na Karlově náměstí. V předu jel vůz tlampačův, po té ženichův a za tím nevěstin, všecky vozy bohatě a vkusně dekorovány, věrně podle svatebního průvodu z r. 1836 na počest korunovace Ferdinanda krále, vyobrazeného v Českém Lidu III. Za vozy svatebními, na nichž pestřily se pravé národní kroje z Plzeňska, mládenců a družiček, následovala kolínská kapela Kmochova a za ní vesele šlapali sousedi a tetky, všichni ve staročeských krojích z Plzeňska. V kostele při oddacím obřadě zahráno »Věrné milování*, za to však při odchodu z kostela zajásalo »Juž mou milou od oltáře vedou*, a celý průvod vrátil se do Černého pivovaru, kde byla svatební hostina. Odpoledne konána slavnost na ostrově Střeleckém. Odpoledne již průvod sva-