Předchozí 0300 Následující
str. 276

kostech pomáháš. Přijmiž prozby, chvály naše, nyní i v každém čase.

AliUd. Já nejsem tehdy poslední žáček, hlas hřmotný mám jako ptáček. Ale ještě jsem drobet hloupý, až mně vycvičí školské stoupy. Rozpomeniž se na mně, Kriste, a dej mi k učení srdce čisté.

Ad placitwm. Poslyšte mně muče-dlníčka kostrbatého z jiných žáčků, zármutku mého, kterak ti postní pokrmové velice ztrápily télo me. A zvláště to zrádné kyselo, bodej se víc na stůl ne-nesilo. Po tom pokrmu mé smutné tělo převelmi hrubě jest schuravělo, an i ty blechy, také štěnice ke mně se hrnuly nejvíce, s nimiž mívám velikou vojnu, jak kterou dopadnu, hlavu ji strhnu. Před nimiž často do pece utíkám, těžce se vošívaje, až nemohu nikam. Ano tam ještě mnohem více mně štípi i košili vrtajíce. Kterážto ač jest v uzly svázaná, ano i celý rok nepraná, o kdyby se některá městka uštědřila a mně z košili plátna dala, chtěl bych za ni Pána Boha . prositi, aby ji Pán Bůh království ráčil dáti. Což teď sami na oko spatřujete, jakou rozkoš mám, z těchto veršů znejte. A však za mé zde lopoto van i, ano i mnoho outisky snášení, Pán Bůh ústy svými se zamlouvá, život věčný dáti bude radost nová. Tam již kysela ani herinku jísti nebudu ani volejníku. Také přestanou i uzený ryby, štokflš, herynky i suche houby, na lavici líhání, sem i tam smýkaní, vyschlého mého těla drbaní. Již více svého starání nepominu,

nýbrž bohatých k živnosti napomenu, prosíce, když se z vás někdo zmůže, pošli mi berana, nech sobě kůže. Chci jej pro vaše zdraví stráviti, kůži můžete ševci prodati. Však víte, že almužna hříchy zkazuje, cizí modlitba až vzhůru vstupuje. Za kteroužto vaši štědrotu máte míti v nebi hojnou odplatu. Nyní toto krátce zavírám, Pán Bůh ví, s^kým se přes rok shledám. Zatím abyste mně vždy v paměti měli, dobře a šťastně mít se vám vinäuji.

Conclusio. Slyšeli ste lidé křesťanský nasemi hlasy prospěvovati a co jesti mluveno dnešní den, podiv se tomu nejeden, o Kristu Pánu a jeho přijetí k Jeruzalému můžeš každý znáti. Jaký byl triumf přijetí jeho od lidu toho zlostného židovského. Stlali roucha svá, ratolesti. Dřív pak než minul den šestý, jinač se změnili, v zlosti zatvrzeli, v svý zlosti lití jak s nim nakládali. Nazvali ho, že jest lidu svůdcem, rušitel chrámu, také ďábelníkem. Dříve zlostně svědčili na něho, potupně bili a plili na něho-. K sloupu přivázán, metlami mrskán, do nahá slečen ten nebeský Pán. Až i k tomu přišlo, že jej odsoudili, na dřevě kříže hanebně přibili. O pohni sebou hříšnice bídný, jaký jest pro tebe trpěl rány a podstoupil hořké umučení pro tvé z pekla vysvobození. Pročež v tyto kající dni čiňme zkroušené pokání, bychom mohli být oučastní Spasitele našeho Vzkříšení. Kteréhož vám všem vinšujem, v dobrém zdraví dočkat přejem.

»Následuje jiný způsob lístkův na květnou neděli« .¦

Osanna. Poslouchejte všickni křesťané nyní s náboženstvím tohoto spívání, v němž se děje památka slavná, o příští Krista Pána do Jeruzaléma. Když se bral k lidu svému, jsa králem zaslíbeným jemu, poslyš, jak sou ho přivítali, a s jakou vděčností přijali, knížata, mistři a kněžstvo i jiné vymyšlené panstvo, nevědouc při něm slávy královské, nad jeho sprostnosti divili se. Hbitě roucho své svláčeli, v cestu jako králi svému stlali: Vítej k nám, náš králi Mesiáši, králi náš Kriste Ježíši! Sám lid obecný a ponížený, vida, an se bere pokorný, poznali jeho býti dobrotivého, nestej-chali se jako krále jiného, veřejně proti

němu vyšli, čest jako králi učinili, Osanna všickni spívajíce, spas nás, Synu Davidů, volajíce.

Aliud Osanna. Židé na květy tu neděli, v veliké cti Pána Krista měli. Když přijel do Jeruzaléma, sprostě se bral s hovádky dvěma. Vítali jej jako krále, upas nás, volajíce k jeho chvále..

Cum- appropinquaret. Když se Pán Ježíš k Jeruzalému bral, do kastelu dva učedlníky poslal, řkouce: Hned bez meškání jděte, oslici s oslátkem mi přiveďte. Jestli že vám pak kdo zbraňuje, rcete, že jich Pán potřebuje. Tehdy učedlníci tak učinili, oslici s oslátkem mu přivedli. Roucha svá na ně prostírali


Předchozí   Následující