Unus autem. O beránku tichý, Kriste Ježíši, kterýž vládneš nebeskou i pekelnou říši! Ty jsi prorok Boha nejvyššího, nad tvé proroctví nebylo slavnějšího. Kderak jsi ty lid židovský velice miloval, před ninia divy, zázraky si míval. Křísil si mrtvé, dokazovals svého Božství, aby k sobě přitáhl lidu množství, ř A hle jeden prorok, Kaifáš jménem, v židovské raddě nejsa posle-den, vzkřikl, že jest lépe jednomu umříti za veškeren lid, než by měl zahynouti. I hned na smrt jeho nevinného odsoudili, beránka tichého. Podstoupil trýz-nění i na kříž přibití, však třetího dne ráčil zase z mrtvých vstáti. Když my hříšní mříti budem, dejž, ať na zatracení nepřijderrr.

Ad placitum. Kriste králi, náš Mesiáši, jenž spatřuješ nebeskou i zemskou říši, nepohrdejž tímto našim spívání, kteréž tobě předstíráme nyní. My před lidem židovským předčíme, tvé jméno slavné náležitě ctíme. Oni tebe jako dnes slavně vítali a potom: Ukřižuj, ukřižuj, volali. O jak se brzo ta jejich čest změnila, když potom z tvého boku mnoho krve vycedila. Tvé svaté tělo jak jsou zohavili a potom na dřevě kříže pověsili. My pak křesťane toho se varujme, hříchy našimi ho více nekři-žujme. Hlad, mír, válku, at odejme od nás. prosíme jeho milosti v každý čas.

Ad placitum. Poslechnětež mně taky malého žáčka, libého spřvu jako ptáčka, žeť já taky svého Stvořitele v tomto chrámě vychvaluji vesele. Dnes na tu . květnou neděli prospěvuji jeho Božské vůli, aby mi ráčil vzrostu propůjčili, by jich mohl jménu jeho velebili. O Ježíši, Davidův Synu, sejmi z nás všech naši těžkou vinu. A po této smrti čestné uveď nás v království věčné.

Ad placitum. My tolikož k tobě dnes dítky voláme a za požehnání tvé žádáme. Výslech niž tyto naše dětinské chvály, kteréž tobě obětujem, žáčkové, malí. Vyslechni tuto školskou říši, Stvořiteli náš, Kriste Ježíši.

Hic est. Tentoť jest, jenž měl na svět přijíti a lid Izrahelský vykoupiti. To jest nyní v pravdě shledáno, což ¦o něm bylo prorokováno. Protož nás Pane Ježíši, potěš dnes svou křesťanskou říší. Ať zažefi od nás ďábla nepřítele, ať tvého z mrtvých vstání dočkáme vesele.

Iii placuere. Oni jsou se líbili tobě milostivý věčný Bože. Uslyž, prosíme, naše hlasy, jimiž tě chválíme po vše časy.

. Gloria, laus. Pane Kriste, myť tobě chválu vzdáváme a pravým Bohem býti tě pravíme. Protož Ježíši, Davidů Synu, odpusť lidu hříšnému vinu. Rač se dáti v hříších poznati a po smrti království nebeské dáti.

Sláva budiž. Sláva budiž tobě, Ježíši, věčný Bože, počestnost, králi Kriste, jenž pro nás přišel na tento svět hříšný. B.ač se smilovati nad námi a dej nánv sebou v nebi kralování.

Pueri. Pane Kriste, jenž od židovských dětí palmových ratolestí ráčíš přijíti, myť k tobě toto dřívíčko obětované a tebe věrně a pravě milujeme, aby ráčil přes ně jíti a nás k své svaté milosti přijíti.

Dítky první. Příkladem dítek židovských, skutkem a cnoští svatých, toto dřivíčko oferujeme, čest a chválu vzdáváme. Roucha svá tobě, dítky prostírali a takto jsou volali: Vítej, Davidů Synu, jenž se bereš v tuto hodinu. Požehnaný ve jménu Páně, spas nás, tebeť pokorně žádáme.

Bitky druhý. Hospodine, my tě tak milujeme, a toto dřívíčko oferujeme. Aby ráčil přes ně jíti, a nám své svaté milosti popříti.

Ad placitum. Vítej, králi, Davidů. Synu, odpust lidu hříšnému vinu. Dej: se nám v hříších poznati a po smrti s tebou přebývati.

Ingredientes. Když vcházel Pan Ježíš k Jeruzalému, rychle vyšli v cestu jemu, sedě na oslici a na oslátku, na tom převelmi tichém hovádku, s palmovými, ratolestmi je vítajíce, čest a chválu vzdávajíce, řkouc: Spas nás, Davidů1 Synu, volati, jakž Hospodinu. Řka: Rač nás k sobě přivinouti a do věčného království přijíti.

Ad placitum. Ježíši králi nebeský, rač slyšeti svůj lid český, jenš tě vlastním jasykem chválíme a pro té mnohá hanění trpíme. Od lidu nám příliš zlobivého, outrhačův jména tvého svatého. Kteříž dnem i nocí usilujíc svou mocí, aby nám v tom překážku učinil a tvou velebnou pravdu potupil. Prosíme pro jméno tvé svaté, nedávej mu pochvaly té.