Píseň ta však není starobylá^ nýbrž složil a tiskem v Praze vydal ji známý lidový zpěvák František Hais r. 1871 v nadšení plné době, když Jeho Milost král a císař vyslal na návštěvu do Čech třináctiletého korunního prince Rudolfa, který rozmilým svým vystupováním a českým hovorem celou Prahu okouzlil a skutečně návštěva ta valně k tomu přispěla, že jednak v Čechách mnoho sleveno ze zaujatého oposičního stanoviska a že také ve Vídni nastoupila vláda českým požadavkům a potřebám příznivější.

Píseň Haisova, která se r. 1871 a 1872 po celých Čechách, zejména tehdejší mladší generací s vroucí horoucností všeobecně zpívala, jest historickým lidovým výrazem politiky a smýšlení své doby, časů to »fundamentálních článků« a královského poselství ke sněmu království Českého r. 1871. Zajímavo pak jest, že Hais píseň tu složil na notu časové tehdáž »Filipo-polky«. Filipo totiž byla populární francouzská tanečnice a zpěvačka, která- zrovna v tehdejších časích v Praze s neobyčejným úspěchem vystupovala. To třeba uvésti jako historicum.

Haisova, tiskem vydaná a na notu »Filipo-polky« složená znárodnělá píseň měla nadpis: »Píseň vlastenecká. Přání národa a důkaz věrnosti české«. Tehdejší vládě přišla píseň ta velíce vhod, neboť mluvila a poměry mírnila za desateré noviny, a jest vedle Havlíčkova popěvku »Šuselka nám píše, z té německé říše«, jenž složen na melodii národní písně »Na tom pražském mostě«, jednou z nejpůsobivějších a nejpopulárnějších českých lidových politických písní. Do slova celý výtisk její zněl: